Next To The Sea (CZ)

10. Mmm kiss

Ležím na lehátku a užívám si sluníčka. Právě teď je ta chvíle, kdy potřebuju přemýšlet, a nikdo mi v tom nebrání.

První věc, Logan není ve skutečnosti náš bratr, za to je výborný šprýmař, a dostal nás hned třikrát, za pět minut, kdy jsme přecházeli z hotelu na pláž.

Druhá věc, napsal mi můj ex. To je normálně taková stíhačka! Brácha včera hodil nějaké naše fotky na facebook, kde jsem s Charlesem - ani nevím, že mě fotil - a hned mi přijde žárlivá sms, jak se opovažuju se stýkat s ostatními kluky, když už jednoho mám. Vysvětlila jsem mu - tentokrát slušně - co může udělat s těmi nesmysly, co říká. Fajn, dala jsem mu pár barvitých nápadů, co by s těma sračkama, kterýma mě zahrnuje, mohl udělat, a jedna z věcí byla, že to může sežrat a pak se může jít vycpat ještě něčím jiným... Prostě jsem se trochu rozjela... Ale tak mě to rozpálilo!

Možná ještě víc, než tohle sluníčko. Ale mám ráda sluníčko.

Asi jsem usnula, protože když otevřu oči, slunce je rozhodně na jiném místě, než si pamatuju. Naštěstí nejsem spálená, jen jsem chytila bronz, přesně tak, jak jsem chtěla.

"Pojďme na jídlo, už mi kručí v břiše," řekne Logan. Taky mám hlad.

Všichni se sebereme, tedy až na Topha, který s někým hraje nějakou hru s míčem, jejíž smysl mi uniká, protože... No to je jedno.

"Na co zajdem?"

-----------------

Mám v sobě pizzu. Ne, ne takovou tu malou ze supermarketu, ale pořádnou z italské restaurace, kde při pojmu "malá pizza" myslí pizza aspoň o poloměru padesát centimetrů nejméně. No to možná přeháním, ale něco podobného mám na mysli.

"Co budeme dělat teď?" zeptá se mamka.

"Můžeme se vrátit na pláž," navrhne Logan. Přikývnu. Nic lepšího mě nenapadá.

Ještě se stavíme do hotelu, kde si znova obléknu plavky a přehodím si přes ně zelené šaty, kdybychom tam zůstali trochu déle. Co mě překvapí je, že Logan bere kytaru.

"Tophe?" řeknu do telefonu.

"Ano?" ozve se z druhé strany.

"Kde jsi?"

"A kde ty?"

"Nehraj si se mnou."

"Já? A hrát si s tebou? No ségra, dovol?"

"Nedovolím. Kde vězí tvůj pověstný zadek? Ať si dáme spicha na nějakém normálním místě."

Chvíli je ticho, pak se ozve: "Víš kde je hřiště na beach volejbal?"

Přikývnu, ale pak si uvědomím, že mě nemůže vidět. Jsem to ale blbec.

"Uh-huh."

"Tak tam budu. Kdy dorazíte?"

"Mami! Kdy budem na pláži?" zakřičím. Máma si dává řádnou sprchu.

"Dej mi tak hodinku!" zavolá zpátky.

"Hodinu," zopakuju do mobilu.

"Fajn, budu tam." Típne to.

Povzdychnu si. Nechám mobil spadnout do křesla a pomalu se otočím. Za mnou stojí Logan, s výrazem, který nejsem schopná rozluštit, a to mi to obvykle jde.

"Co to děláš?" zeptám se, když mě pohladí po vlasech.

Usměje se. Má bílé zuby. "Pojď se mnou."

Podezíravě se na něj podívám, ale pak uchopím jeho nabízenou ruku.

Kam mě to vede? Doprava, doleva... Na zadní schodiště.

Zastavíme se. "Řekneš mi konečně-"

Přiloží mi prst na rty. Vůbec se neobtěžuju s něčím, jako je dýchání, jenom se mu koukám do očí.

Sehne se ke mně a políbí mě na rty. Jsem tak překvapená, že nijak nereaguju, až do té chvíle, kdy polibky začnu oplácet.