Next To The Sea (CZ)

21. Scared?

Sedím a mračím se na člověka před sebou. Nemůžu uvěřit, co právě udělal!

Chvíli po tom, co Jace usnul po tom, jsem se vyplížila ven. Našlapovala jsem opatrně, aby mě nezaslechl a nespletl si mě se zloději. Jakmile jsem ale vyšla ven, potkalo mě tam nemilé překvápko.

Toph.

"Co tu děláš?" zašeptala jsem naštvaně.

Zamračil se. "Spíš co si myslíš, že tu děláš ty!"

"Já si myslím, že do toho ti nic není."

"Ale je, jsem tvůj starší bratr!"

"S tímhle na mě nelez," odsekla jsem.

"Tak s tím na tebe teba polezu! Neslíbilas náhodou něco? Není tohle proti tvým zásadám?"

Ano, jak už jde správně odhadnout, ten člověk přede mnou je Toph. Chvíli jsme v tamté hádce pokračovali, ale prakticky mi stihl jen nazdačit, že takhle se chovají děvky, že jsem ho zklamala a že si o mě teda myslel víc, tak jsem mu řekla co si o něm myslím já a proto teď uraženě sedí naproti mě. Do toho mi začíná být zima, ale nesnížím své ego natolik, abych o cokoliv prosila. Naštval mě. Sledoval mě. Co když mě sledoval přímo při tom. Jen při té představě se oklepu.

Nevím, jak dlouho už sedíme, ale při dalším otřesu zimou vstane a přehodí přese mě jeho mikinu. Poděkuju mu pohledem. Sedne si vedle mě a začne mi přejíždět rukou po paži nahoru a dolu, aby mě trochu zahřál. Jsem za to vděčná a trochu mu začínám odpouštět. Zajímalo by mě jak bude Jace reagovat, až zjistí, že byl mou děvkou na jednu noc. Skoro by to stálo za fotečku. Při té představě se zasměju.

"Jsem ti k smíchu?" zeptá se Toph.

"Ne, jen jsem si představila... No to máš fuk. Nevíš, kolik je hodin? Nechce se mi zapínat mobil." Když mě Toph předtím rušil otravnými esemeskami a později mi i volal, vypěnila jsem a mrskla telefonem o protější zeď, ve které zůstal ďůlek. Můj mobil přežil jen z odloupnutým okrajem a vypadnutou baterkou, což mi pak přišlo vhod, když jsem byla sociálně nedostupná. Ale socializovala jsem se jinak. Trochu... intimněji.

"Něco málo po půlnoci," řekne, čímž mě překvapí. Myslela jsem, že jsou aspoň dvě nebo tři. Takhle se budeme ještě moc vrátit k ohni, tam je aspoň teplo. Svůj návrh předvedu Tophovi a podložím ho hned několika argumenty, že bych ráda viděla Olivii - což je lež - a zahřála své promrzlé pozadí - což je pravda, ke vší smůle - a poslechla si co kdo povídá.

Když dorazíme, pohled se mi hned stočí na tři prázdná místa na sezení někde v předchozím působení mě, Erika a Olivii. Tu najdu o kousek dál kde ji nabaluje pěkný tmavovlasý kluk. Nechám ji se skousnutým rtem a s vlasy namotanými na jeho prstu a přesunu se dál. Je tam docela osaměla blondýnka, co si čte knihu, a tak si přisednu.

"Neruším?" zeptám se. Usměje se a knihu zaklapne.

"Ne, vůbec. Jsem Mia," podá mi ruku.

"Já jsem Jenn. Cos to četla?" ukážu na knihu zabalenou v novinách. To mě vždycky fascinovalo, takový originální obal na jinak všední knihu.

"Ten kdo stojí v koutě. Je to moje oblíbená knížka, a tak trochu ji všude tahám."

"Tu znám, Charlie píše dopisy někomu, koho nezná, protože si myslí, že mu to pomůže. Nechává se líbat od kluka, protože si myslí, že to je to, co kamarádi dělají a má divnou rodinu. Znám ten příběh," zasměju se spíš sama pro sebe. Nepřijde mi to ani tak vtipný, jen chci najít věci, kterým se dá smát, aniž by to nevypadalo divně.

Mia se na mě nervózně usměje a škubne rukou směrem ke knize, ale vypadá to, že nechce být nezdvořilá a tak se zeptá: "Můžu tě o něco poprosit?"

"Jasně, cokoliv, pokud to bude v mých silách," kývnu.

Zatváří se nejistě. "Můžeš se zeptat tamtoho kluka, jestli si ke mně nechce přisednout? Já se strašně stydím!" Dohazovačka Jennifer s.r.o. se hlásí do služby. To jí řeknu a vyvolá to u ní roztomilý smích, který nemá daleko ke chrochtání. Ale jak jsem řekla je roztomilý. Ona je roztomilá. A ten kluk je takový blboň, že od pohledu na ní mu teče slina od pusy. Nechci si ani představovat, jaký představy má. 

Ale Dohazovačka Jennifer s.r.o. nikdy nezklame, a tak už nemají oba dva za chvíli na práci nic jiného, než stydlivě uhýbat pohledem jeden druhému.

Pamatuju na svojeho prvního kluka. Slintal - děsně. Bylo to k nevydržení. 

Doufejme že chudinku Miu takhle taky "neobšťastní".

"To bylo pěkný, cos udělala," ozve se za mnou. Přes páteř mi něco přeleze, možná, jak se říká, mráz po zádech, a možná je to kapka potu. Nahodím úsměv a otočím se.

"Ahoj."

"Ahoj."

"D-dlouho jsme se neviděli."

"Ne víc, než pár hodin."

"Jo, asi jo."

"Neodešla jsi někam s tím... Jakže se jmenoval? Jordan? Jeremy?"

"Jace," řeknu hořce. To je to nejhorší, co může kluk udělat. Mluvit o jiných klucích.

No možná, kdyby se to stavělo na žebříček nejhorších vět, které kdy mohl nějaký kluk říct, dostalo by se to na deváté místo.

1. Miluju tě. (Na prvním rande)

2. Fascinuje mě ta bradavice... Je, to je bradavka!

3. Asi jsem se do ní zamiloval... Je dokonalá! Úplně jiná než ty!

4. Beru si tě za ženu, Rachel. (Před ním stojí Emily)

5. Kamarád mi doporučil novou sexuální praktiku.

6. Musím se ti k něčemu přiznat, jsem gay.

7. Musím se ti k něčemu přiznat, spím s jinou.

8. Už ti nevydržím dál lhát! Dloubu se v nose a pak to sním!

9. Jakže se jmenoval? Jordan? Jeremy?

10. Mám pohlavně přenosnou nemoc.

Asi tak nějak by to mělo vypadat, ale každý má hodnoty jinak.

"Jo Jace! Horší jméno mu fakt vymyslet nemohli." Ale... To skoro vypadá... Jakoby žárlil!

Blbost.

"Copak ty žárlíš?"

"Ne," vypálí až příliš rychle.

"Ty fakt žárlíš?" rozesměju se. "No to je neuvěřitelný. Ty žárlíš."

"Nežárlím, a už toho nech."

"Ne, nenechám, protože ty přece nemáš důvod. Nelíbím se ti, tady není co řešit, ne?"

"No..."

"Co, no?"

Jsem mrcha, když si tohle užívám? Hehehehehe. 

"Já-"

"Ano?" přeruším ho. "Já poslouchám," řeknu s úsměvem na rtech, který mi asi jen tak nezmizí.

Udělá ke mě dva malé kroky, které nás od sebe dělili a udělá poslední věc, která by mě napadla, že ji může udělat. Políbí mě. Pak uteče.