Next To The Sea (CZ)

22. I "don't" care

Když se někdy na to léto podívám zpětně, najdu spoustu věcí, které bych udělala jinak, nebo je nedělala vůbec.

Vůbec bych se nebavila s tou psychopatkou Annie, Aby, nebo jak se jmenovala.

Vůbec bych se nezapletla s Loganem. A navíc ta blbost, jak jsme skončili ve vězení... Ne to si nechce nikdo z nás tří zopakovat. (Já, Logan ani Toph)

A už vůbec bych se nezapletla s Jacem, protože to bylo asi to nejhorší, co jsem mohla udělat. Sex. Na. Jednu. Noc.

Nejen že mi to vyčítá Toph. Vyčítá mi to i Erik. A to je to, co mě zajímá. Jak to s Erikem bylo dál? Asi je se mnou něco špatně, nemůžu se dočkat toho děsně cliché happy endu, který bych si přála a který nepřijde. Hold taková je nevýhoda života Jennifer. Je to jako na horské dráze. Jednou jsem šťastná Jennifer, a jindy naštvaná Jennifer. Mezi těmato dvěma náladama je asi takhle / tenká blanka, která jde lehce přetrhnout. A pak je tady smutná Jennifer, divná Jennifer a mé velmi oblíbené - opilá Jennifer. Tu mám ráda, s tou je prý sranda, ale já se pak vždycky cítím trapně.

Ale o tom zas jindy.

~~~

Prsty si přejedu přes rty. Jako bych tam nahmatala Erika.

Co.

To.

Do.

Něj.

Vjelo?

Ale musím přiznat, že polibek byl působivý. Na pláži, u ohně, zachvíli začne svítat... Taková romantika - a on to podělá. No prostě kluk. Ti to podělaj vždycky.

Myslíš, že se ti nějaký kluk líbí, ale pak otevře pusu... A je to v koncích. Teda pokud to není romantické filmové ztvárnění knihy od Nicholase Sparkse. Takový Channing Tatum, ten má určitě v hlavě něco víc, než piliny. Určitě. Prostě musí. Je to Channing Tatum. A to úplně stačí.

Prsty si vjedu do vlasů a sama pro sebe se usměju. Je to blb, ale hrozně fajn blb a asi ke mně něco cítí, nebo já nevim, protože tohle rozhodně něco znamenalo, ať si kdo říká co chce.

Když se konečně nějak dopravím do hotelu, začíná už svítat. Natáhnu se na postel a koukám ven skrz sklo na moře a východ slunce s myšlenkou, že určitě budu hrozně unavená, ale spát se mi také nechce. Nakonec usnu s myšlenkou na Erika, což je asi to nejlepší, na co můžu myslet.

~~~

Ráno mě vzbudí smska, z čísla které jsem už párkrát viděla, ale nepamatovala jsem se, kde.

Stálo tam: Jsi opravdu krásná, Jennifer.

Trochu divné já vím. Ale už mu to nevyčítám.

To ráno jsem myslela, že mi to napsal Erik, nebo Jace, nebo dokonce Logan, ale nebyl to nikdo, s kým bych počítala. Máma přišla vyčerpaná a trochu naštvaná, se slovy, že okamžitě odjíždíme.

"To nemůžeš!" vykřiknu zděšeně. Zbývá nám ještě několik dnů!

"Ale můžu. Kde máš bratra?" řekne a chytne se za hlavu. Slyším jak si mumlá něco o drzosti, ale smysl mi to nedává.

"Asi zůstal přes noc venku u ohně." A mé tušení se za několik minut vyplní, když do pokoje vkročí usměvavý Toph.

"Náročná noc?" zeptám se s úsměvem. Kývne a opře se o futra.

"Co to děláš?" zeptá se mě po chvíli.

"Balím."

"Proč?"