Kosmetička BVB (Black Veil Brides)

20. kapitola

Otočil se zády a začal odcházet. Carrie udělej něco! Miluješ ho přece taky. Vzpamatuj se, zastav ho nějak.

Já: Andy.

Otočí se mým směrem.

Andy: Ano?

Nic neříkám a přitáhnu si ho do dlouhého polibku.

----------------------

V polibku bylo tolik intenzity, tolik pocitů. Pocitů, který jsme chtěli oba zažít, intenzity, kterou jsme si propůjčovali navzájem. Polibek byl jak magnetické pole, které nám nedávalo možnost se od sebe odtáhnout. V polibku jsme setrvávali co nejdéle, nechtěla jsem ho pustit, chtěla jsem ho pořád cítit na mých rtech, ten pocit se mi neskutečně líbil, ale bohužel nám došel vzduch. 

Já: Taky tě miluji Andy Biersacku, strašně moc tě miluji, miluji tě ze všeho nejvíc a navždy tě milovat budu. 

To jeho štěstí v očích bylo nepředstavitelné, ty jeho jiskřičky zářící v očích, ten nejsladší úsměv, červenající se tváře, vypadal jak anděl. 

Andy: Jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Ani nevíš jak moc to co jsi řekla pro mě znamená. A teď už jenom jednu věc.

Já: Jakou?

Andy: Carrie budeš tak hodná a učiníš mě tím nejšťastnějším mužem na světě? Učiníš mě tím jediným mužem ve tvém životě? Učiníš se jedinou ženou v mém životě?

Já: Ano, strašně ráda. 

Brečela jsem štěstím. Nic v tak krásného jsem v životě nedoufala.

Já vím, že napsat další kapitolu, i když kratší mi trvalo dlouho, ale musím se přiznat, že jsem neměla moc chuť ji napsat, ale když mi některé slečny napsali, že se jim příběh líbí, ať pokračuji hrozně mě to povzbudilo, dostala jsem takový nový impulz. Těm co mi něco napsaly hrozně děkuji, samozřejmě i ostatním. 

Jinak slyšeli jste novou písničku od Juliet? Pokud ano, co na ni říkáte?

TajemneJmeno