Kosmetička BVB (Black Veil Brides)

24. kapitola

Ještě něž jsme šli spát, tak jsem volala Cristin a ta z velkou radostí přímula "rande na slepo". Pošuk jeden, já bych teda s něčím takový nesouhlasila. Jsem ráda, že ji po dlouhé době uvidím. 

----------------------------------------- 

Ráno mě probudilo šimrání na mém krku. Andy mi po jeho celé délce dával pusy. ,,Dobré ráno lásko." ,,Dobré, takové probuzení si nechám líbit Andy, líbí se mi." ,,To jsem rád. Pojď na snídani. Sandy tu před chvílí byla s tím, že udělala palačinky a ty dlouho nevydrží." ,,Mě se nechce vstávat." Vystrčím ret jak to dělají děti. ,,Ale musíš." ,,Nemusím" řeknu a přetočím se na něj. ,,Můžeme dělat něco jiného." ,,Um... dobře. Co bys chtěla dělat" řekne provokativně. Neodpovím mu a rovnou ho začnu líbat, on vůbec neodmítá. Položí svoje ruce na můj zadek, pořádně ho stiskne což způsobí můj vzdych do polibku. Rychle nás přetočí, takže pod ním skončím, začne mi putovat po těle a pomalu mi také začne stahovat triko. Skloní se k mému krku na který začne pokládat polibky, poté se přesune na důlek mezi prsy. Snažím se nevydat žádný zvuk z pusy, aby nás neslyšely. Andy se přesune na mé bříško kde mi jeho polibky způsobují drobné chvění. Přestane, zakňučím v nesouhlas. ,,Nepřestávej." ,,Nemám to v plánu." Začne se ke mně znovu přibližovat když někdo zaťuká na dveře. ,,Kazišuci" pronese tiše Andy. ,,Ano?" zakřičím na toho dotyčného. ,,Máte se jít okamžitě nasnídat." V hlase okamžitě poznám Ashe. ,,My nemáme hlad." ,,To Sandy vůbec nezajímá. Buď půjdete dobrovolně nebo ne." ,,Radši dobrovolně, za chvilku jsme tam." ,,Dobře." ,,Měl si pravdu, kazišuci." Andy propukne v smích. ,,Hahaha."

Když jsme dolů přišli tak si z nás dělali srandu. Zbyly na nás opravdu jenom zbytky, takže byl Andy hodný a něco málo nám potom udělal. Během snídaně jsme také řešili pouť, kam půjdeme, jak dlouho tam asi budeme a kde se s Cristin setkáme, jestli tam nebo někde jinde. CC se na Cristin hrozně moc těšil, prý chce konečně parťáka, který rozumí, hlavně miluje jednorožce. Takže pro mě poznámka až budu Cristin volat je, aby si vzala něco s jednorožcem, což u ní nebude vůbec problém, protože polovina její skříně je s jednorožcem. 

Po snídani jsem si sedla se Sandy v jídelně, hodně jsme toho probrali, jak vztahy, tak i možný budoucí vztah CCho s Cristin. Samozřejmě na řadu přišlo i naše všemi známé pomlouvání všech lidí, které nesnášíme, pak ke konci přišlo i chválení. Mluvili jsme i o naší budoucnosti, o tom, že jsme hodně dlouho někoho nelíčili, docela nám to chybí. 

V pokoji jsem přemýšlela co si vzít na sebe. Zdá se mi to nebo v té skříni vůbec nic nemám? ,,Sandyyy." zaječím snad na celý dům, chudák Sandy se přiřítí jak kdyby šlo někomu o život. ,,Co se děje?" ,,Já nevím co si vzít na sebe, v té skříni je absolutní nic." ,,A kvůli tomuhle řveš jak pavián? Vem si ty černé silonky,přes to černé kraťasy a to roztrhnutější triko s nápisem "Only Biersack". Já si beru něco podobného, akorát s jiným příjmením." ,,Hádám, že Purdy." ,,Hmm... jinak máš už jenom dvacet minut." ,,Cože? To sem tady strávila hodinu?" ,,Jo." ,,Do hajzlu." 

Jak střelená jsem se začínala oblékat a malovat. Co na sobě mám už víte, k tomu jsem zvolila tenčí linky, řasenku, lehce černé stíny a rtěnku v růžovém odstínu, který jako by přechází v červenou. Jako doplňky zvolím BVB náramky a tenký "obojek". S výsledkem jsem naprosto spokojena. 

S trošku menším zpožděním dorazím dolů, ale to vůbec nevadí, protože zde ještě není CC s Jakem. Andy prohodí, že jdu pozdě, ale hrozně moc se mu prý líbí moje triko. 

Nakonec vyrazíme asi s dvaceti minutovým zpožděním na místo srazu s Cristin. CC poskakuje jak nějaký králík a doluje ze mě a Sandy informace o ní. Kluci se ovšem hrozně moc baví. Však mi jim to se Sandy opět oplatíme, možná se přidá i Cristin, která je pro každou špatnost. 

Už z dálky Cristin vidím. Má na sobě růžové triko s jednorožcemi, síťované silonky, modré kraťasy, na vlasech si udělala takový ten bobek, pozornost však také poutá její batoh opět s jednorožcem. Po pár chvilkách mě také spatří a rozeběhne se ke mně, já se vytrhnu Andymu a běžím naproti ní. Narazíme do sebe v plné rychlosti což zapříčiní náš pád na docela tvrdý chodník. Nepřidá tomu ani Sandy, která na nás skočí, nemyslím to úplně doslova. Chvilku se tak válíme, potom se zvedneme a znovu obejmeme. ,,Panebože, dlouho jsem vás neviděla holky." ,,My tebe také Cris." ,,Musíme si toho spoustu říct." ,,Jasná věc, ale nejdřív tě představím klukům, kteří momentálně dělají, že nás neznají." ,,Ani se jim nedivím, minule jsem taky dělala, že tebe a Sandy neznám." 

Sandy: To si pamatuji, nechala si nás na pospas ochrance obchodu. 

Cris: No jo no.

Já: Takže, Cristin tohle je Ashley, Jake, Jinxx, Andy, na toho mi nešahej! Jako poslední CC, úplný stejný blázen do jednorožců jako ty.

Cris: Hrozně moc mě těší chlapci.

Kluci: Nás také.

Cris: Půjdeme už? Slyšela jsem, že otevřeli novou atrakci.

Já: Jasně, užijeme si den plný zábavy.

Cris: Se mnou jo. Jinak dnes můžeš splnit tvůj slib. 

Já: Ty furt chceš toho jednorožce? 

Cris: Jo! Je celý růžový s duhovou hřívou. 

Já: Víš co? Řekni Ccmu, ten ti ho vyhraje, já neumím střílet.

Jinxx: On taky ne. Zasměje se.

CC: Ty snad jo?

Jinxx: Náhodou, minule sem vystřelil růži.

Sandy: Přestaňte se pošťuchovat. Co kdybyste se nám ukázali všichni? Vy hrdinové.

Cris: Skvělý nápad Sandy.

Andy se moc na střílení netvářil, ale když jsem nasadila smutný obličej tak nakonec svolil, vystřelil mi pandu! Borec, co?! (Nemá znít výsměšně, spíše chvalitebně.) Jakovi a Jinxxovi moc střílení nešlo, Ashley nebyl žádná padavka a CC? Ten vystřelil Cristin jejího vysněného jednorožce. Všimla jsem si jak po sobě pokukují, hlavně po té střelbě. Někdy šli ti dva dokonce kousek za námi, aby měli pro sebe soukromí. 

Den na pouti jsme si neskutečně moc užili, zkusili jsme snad všechny atrakce, snědli něco od každého jídla co měli, dostávali jsme záchvaty smíchu. A hlavní je, že Cristin mezi nás lehce zapadla, že ji kluci přijali, hlavně CC. Myslím si, že se dneškem otevřela nová kapitola nebo i možná nový vztah? Co já vím, nechám se překvapit a vy také. 

Takže se vám už nemohu vymluvit na to, že jsem kvůli škole nestíhala. Prostě jsem neskutečně líná si sednout a napsat kapitolu. Ohledně té dnešní, zkusila jsem něco maličko jiného. Ubrala jsem dialog a přidala více textu, doufám, že se mi to povedlo. Navíc! Jsem ji napsala na moje poměry dlouze, má kolem 1026 slov plus potom tyhle slova v závěru. Doufám, že se líbila. Jsem ráda, že tuto knížku čtete a také, že ji objevuje stále víc lidí. 

TajemneJmeno