,,Ulevilo se ti, když jsi odešel?" zeptala jsem se.
,,Neodešel jsem kvůli své úlevě. Utekl jsem kvůli strachu." snažil se o úsměv. ,,Vidíš? Tvůj hrdina se bál. Bál se odpovědnosti, která ho stejnak časem dostihla."
,,Odpovědnost?" nechápala jsem a svou otázkou jsem ho podle jeho nechápavého obličeje zaskočila.
,,Zodpovědnost je silné břemeno, které se objevuje v případě, kdy se staráš o druhé či sám o sebe a za své nebo jejich jednání přebíráš důsledky." snažil se vysvětlit.
,,Takže jsi se o nás nechtěl starat. ~ Nechtěl jsi zastat roli otce." konstatovala jsem.
,,Bál jsem se. Bál jsem se, že to nezvládnu." podle jeho mimiky bylo vidět, že ho to mrzí.
,,Nikdo ale po tobě nechtěl zodpovědnost vůči nám." na tuto větu mi nebylo odpovězeno.
,,Myslím, že už radši půjdu.~ Díky ti, Ryōta." sesedla jsem ze stolu a šla zpátky, zatímco můj bratr tam stál jak přikovaný.
,,Chiko!!!" přilítl ke mě Kris. ,,Jsi v pořádku?" začal mě pohledem zkoumat.
,,Jsem naprostém pořádku." zasmála jsem se.
,,No ~" chtěl něco říct, jenomže ho vyrušilo krákorání Horsta.
,,Nyní budu číst ty, kteří mohou pokračovat ve výcviku. Ten, který bude vyvolán, si stoupne za mě." nadechl se a začal číst jména ze seznamu.
,,Daryl Manson~
,,Aiko Zazeel~
,,Nicolas Redlichkeit~
,,Natalia Fero~
,,Tetris Teufel~
,,Kristopher Hunter~"
...
Pokračoval dále ve čtení jmen. ~ Bylo jich okolo stovky.
,,Yeey!" skoro jednohlasně se společně s Kristopherem zaradovala Aiko.
,,Notak~ Chiko!!! Postoupili jsme! Raduj se taky!" řehtala se Aiko.
,,Nerada bych si hnula s páteří." usmála jsem se a plácla si s ní i s Krisem.
Vydali jsme se směrem k dívčím kasárnám, kde bylo s bídou osmnáct dívek.
,,Vyprázdnilo se to tu." šla jsem si na chvíli lehnout.
Ona chvilka doopravdy trvala jen pár sekund, jelikož mě začala Aiko tahat do jídelny, kde jsme začali jíst.
,,Dobrou chuť!" popřáli jsme si navzájem s Aiko, Nicolasem, Natalií a Kristopherem.
,,Dobrou chuť." přišla k nám krátkovlasá dívka se zelenýma očima. ,,Můžu si přisednout?" obdarovala nás úsměvem.
,,Samozřejmně!" Nicolas se posunul blíže ke Kristopherovi tak, aby se k nim vešla.
,,Jmenuji se Tris Teufel, těší mě." podívala se zběžně na všechny.
,,Já jsem Nicolas.~" ,,A já Kristopher." představili se rychle kluci.
,,Já jsem Aiko." ,,Natalia." ,,Chiko, těší mě."
Začali jsme si povídat o všem možném, dokavaď se jídelna nevyprázdnila a na obloze nezačal svítit měsíc.
,,Tak zítra! Dobrou noc!" popřála energeticky klukům Aiko a odskákala do dívčích kasáren.
,,Tak dobrou Krisi ~ Nicolasi." zazývala jsem a jako sám duch jsem plula za Aiko.
Bezvládně jsem si lehla do postele a skoro ihned jsem usnula.
,,Vstáváme vy kůže líné!" ze sna mě probral krákoravý hlas Horsta.
Přišlo mi, že jsem skoro vůbec nespala.
Obloha byla temná a ozářena hvězdami.
,,Noční běh! Když vás takhle probudím, tak bez jakých koliv řečí si obujete boty a jdete běhat!" informoval.
V ten moment jsem měla chuť ho oškubat a hodit do polévky.~
Urychleně jsme vstali a obuli si boty. Nejen, že venku byla zima, ale také my všichni byli oblečeni do lněných kalhot a košilí.
Skoro ihned s námi Horst šel kousek od kasáren, kde již stáli kluci, se kterýma jsme museli běžet do vzdáleného lesa.
Stezka byla místama osvětlena petrolejovýma lampama a celkově nám takzvaně svítil na cestu měsíc.
ČTEŠ
Shingeki no kyojin - Křídla Svobody
Hayran Kurgu,,Je jedno v jak velikých nesnázích jste, hrdina vás nikdy nezachrání." vstala jsem ze země a vyzvedla onu naději, která nám měla dát možnost dále žít. Tato Fan-Fikce je vyprávěna mladou Chiko Freiheit, která ve stejný den ztratila domov a rodinu. ...
