Kapitola dvacátá druhá

3.1K 210 32
                                    

Oblohu ovládla temně šedá mračna, jimiž každých pár sekund prosvitl divoký blesk a všemi studenty otřáslo silné hromobití. Světelná show, kterou si pro bradavické pozemky přichystala Matka příroda dolehla až do šaten famfrpálových statečných nebelvírů, kterým ovšem nyní při každém silném zahřmění kosti v těle roztřásly s takovou vervou, že nemohli stát na vlastních nohou.

Mirverva s povzdechem přejela pohledem po každém střelci, který s bledým výrazem zíral na podlahu kolem vchodu do šaten, kde se na kamenné podlaze každou chvíli objevil záblesk světla. Uvědomovala si, jak špatné počasí venku panuje stejně dobře, jako si uvědomovala váhu tohoto zápasu, jenž byl poslední v sezóně a pro několik hráčů, jako byl Sebastian, nebo brankář Ian Fillney to byl poslední famfrpálový zápas, kde reprezentovali svou kolej - oba totiž byli v posledním ročníku.

Kapitánka lvího týmu si odkašlala, aby na sebe připoutala pozornost a střelec Ben Johnson při onom zvuku lehce nadskočil. ,,Takže kluci," řekla pevným hlasem a utáhla si culík ze svých tmavých vlasů, ,,tohle je naše poslední šance ukázat hadům, že ani jejich slizké triky a podfuky nás nedokážou připravit o výhru školního přeboru, kterou máme téměř na dosah!" zvýšila hlas. ,,Teď to od vás chci slyšet! Necháme snad Blackovu sebranku, aby nám nečestně ukradli náš pohár?!"

,,Ne," zamumlali chlapci v zářivě červených dresech nepřesvědčivě a dále sledovali počasí za okny šatny. Pokud si mysleli, že když odpoví Minervě tak, jak si přeje a ona je nedá být, mýlily se.

Minerva byla známá svou rázností a i když byla občas na svůj tým přísná, spravedlivějšího kapitána a trenéra by tento tým hledal jen stěží. Ačkoli byla jediným členem nebelvírského družstva, všichni k ní vzhlíželi za její odvahu a chuť dát do hry vše, i kdyby se měla přetrhnout. ,,Fajn," nakrčila nos, když se jí nedostalo odpovědi, jakou žádala. ,,Každý, kdo mi nebude věnovat pozornost každou částí svého těla a každý, komu se nechce sednout na koště a vyhrát zápas proti zmijozelským se může sebrat a odejít, protože takový student by neměl v nebelvírském týmu co pohledávat." Na okamžik se v šatně přestalo všechno hýbat a Sebastian zvedl zrak ke své mladší spolukolejnici, stejně jako ostatní, neb se ani jeden z nich nehodlal vzdát. Ne teď. Ne zítra. Nikdy, pokud to znamenalo, odejít bez boje.

,,Přes všechny nástrahy a lsti, které na nás s velkou pravděpodobností čekají tam venku," mávla rukou ke vchodu do šaten a v tu chvíli znovu mocně zahřmělo, ,,se můžeme chvástat něčím, co nám v žilách koluje stejně, jako kolovalo v žilách samotného Godrika Nebelvíra: Statečnost a čest. Vzpomeňte si, kolik špatností na našem týmu zmijozelští vyvedli, aby nás nečestně porazili. Vzpomeňte si, kolik z nás už létalo vysoko ve vzduchu a na dlaních se nám sléval pot s krví dohromady, kvůli agresivní ráně loktem do vašeho obličeje při rumplování. Zmijozelští za svou famfrpálovou kariéru faulovali tak moc, že ani Villiers by ze sebe blbečka tolikrát neudělal," řekla a několik hráčů se tlumeně zasmálo.

,,Hej!" vykřikl na svou obranu Sebastian, ale po chvíli se sám zasmál a začal malému Benovi cuchat vlasy, neboť se Minervině vtipu smál ze všech nejhlasitěji.

Minerva si znovu odkašlala, tentokrát, aby její hlas znovu nabil na vážnosti. ,,Nyní si vzpomeňte, kolikrát nebelvírský tým vyhrál bez použití jakékoliv léčky proti druhému týmu. Nevím, kolikrát nebelvírští v minulosti provedli tuto nečestnost, nicméně za léta, co jsem poprvé vkročila na půdu naší školy jsem neslyšela o tom, že by někdo z nás něco takového udělal a právě proto jsem hrdá na to, že hraji za tento tým. Právě proto vlétnu do každé bouřky, která mi bude stát v cestě k tomu, abych naší koleji prokázala čest a udělala cokoli, aby na nás mohl být profesor Brumbál, jakožto náš kolejní ředitel pyšný. Takže se ptám vás všech ještě jednou, Iane, Bene, Aarone, Nicolasi, Septime a Sebastiane: Necháme Blackovu sebranku, aby nám nečestně ukradli náš pohár?!" vykřikla otázku do vzduchu a všech šest chlapců nyní plní energie a odvahy vyskočily na nohy a bojově pozvedli pěsti nad hlavy.

Šepot chtíče | Tomione ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat