22.

868 103 5
                                    

Bylo to fajn dost jsme si toho spolu řekli. Už byl večer a my seděli u flasky vina na sedačce a smali se. Najednou se venku zablesklo a hned byl slyšet velmi hlasitý hrom. Okamžitě jsem se nenápadně nalepil na Taeho. Tae se ale hned bez jedineho slova zvedl. Vzal do ruky zapalovač a zapalil všechny svíčky co jsem doma měl. Pak začal postupně vypínat všechny světla a já vzal klíč, odemkl počítačovou místnost a vše vytáhl ze zásuvek. Videl jsem Taeho 'nenápadný' pohled do mé místnosti, ale nijak zvlášť jsem to neřešil. Tae si pak sedl na pohovku a já vedle něj. Najednou se celá místnost problikla  světlem a pak přišel další silný hrom. Trošku, ale opravdu jen trošku jsem zařval. "Nemáš rád bouřky že?" Mám takový pocit, že by si Tae zasloužil Oskara za všímavost. "Ano nemám je rád." On se uculil a chtěl si mě k sobě přitáhnout, ale pak si to rozmyslel a narovnal se. "Proč nemáš rád doteky?" Zeptal se. "Protože jsem se uzavřel dosebe, když mi umřela mamka." Pronesl jsem chladně. "To mě mrzí Yoongi a na co umřela?" "Otec ji umlátil k smrti." Zas jsem v mém hlase neprojevoval jakýkoli cit. "Máš sourozence?" Usmál jsem se. "Ano mám sestru, která žije s mým otcem. Nikdy si nepřipustila, že by její milovaný tatínek něco takového mohl udělat. Vůbec nevím jestli je naživu po tom co mě dali do psychiatrické léčebny jsem ji už neviděl." Připadal jsem si jako kus ledu.

Don't touch meKde žijí příběhy. Začni objevovat