"Tak na to zapomeň." Řekl jsem a stoupl si. "Pročpak to?" Pronesl smutně. "Protože musíš domů." Zamračil jsem se, chytl jej za ruku a přitáhl ho k sobě. Pustil jsem ho a rozešel se k domu. "No jo už jdu." Zaúpjel a rozešel se za mnou. "Že půjdeme ještě někdy ven?" Řekl, když byl už u mě. "Ovšem, že ano, ale já si musím najít byt." Usmál jsem se a zrychlil krok. "Nemusíš tak utíkat." Řekl a zhluboka dýchal. "Ale jo musím." Zasměju se a zastavím až před domem. "Máš klíče?" Zeptal jsem se a on je poslušně vytáhl z kapsy. "Fajn." Vzal jsem je a odemkl vchodové dveře. "Stihli jsme to." Usmál se a společně jsme se odebrali do kuchyně, kde Lin ohřál jídlo. "Je to moc dobrý." Řekl jsem po prvním soustu rýže namočené v nasládlé omáčce. "Děkuji." Zčervenal a vložil si další sousto do úst.
"Dnes už zde spát nebudu." Oznámil jsem mu. "C-co?" Zesmutněl Lin. "Neboj občas tě přijedu navštívit."
Usmál jsem se a potom, co jsem dojedl, jsem odešel nahoru. Zapnul jsem notebook a začal hledat nějaké byty. Okolo třetí hodiny už jsem měl jeden vybraný a naštěstí jsem mohl přijít na prohlídku bytu ještě v ten den. Vzal jsem si všechny své věci a po rozloučení s Linem a jeho strýcem jsem odešel pryč.
ČTEŠ
Don't touch me
FanfictionAž moc chytrý chlapec, který si zaslouží někoho, kdo jej pochopí a přijme takového jaký je. Min Yoongi, chlapec, který se v tomto příběhu, zamiluje do vysoce postaveného může, ale lásku k němu si za žádnou cenu nebude chtít připustit. Proč se tento...
