23.

822 98 4
                                    

Pohled Taeho.

Měl jsem nehorázně velkou chuť ho obejmout, ale bylo mi jasné, že nemohu. "Mohu tě obejmout?" Zeptal jsem se, i když odpověď mi byla celkem dosti jasná. "Nevím." Sklopil pohled dolů a začal si mnout ruce. Vzal jsem ho za ruky a jemně jí pohladil bříškem palce. "Vadí ti to? Jak se cítíš?" Zeptal jsem se starostlivě. "Ne tohle je v pohodě, ale víc na mě nesahej." Upozornil mě. "Líbal jsi se někdy?" Změnil jsem téma. "Ne a nechci to měnit." Řekl výhružně a pustil mou ruku. "Promiň neměl jsem se ptát." Sklopil jsem hlavu. Yoongi vstal a odešel, nevěděl jsem,co mám dělat a tak jsem tam jen tak seděl. Yoongi se zas vrátil, ale tentokrát s flaškou tvrdého alkoholu. "Proč piješ?" Zasekl jsem se a jen na něj koukal. "Je mi špatně a občas mi to pomáhá." Zamumlal. "Dej mi taky." Usmál jsem se. "Fajn.. ale žádný blbosti." Podal mi šťastně flašku a přisedl si ke mě. "Tak o čem si budeme povídat? Navrhoval bych tvou minulost." Usmál se a já upil z flašky. "Není to nic moc moje minulost je stereotypní jako to bývá u spoustu rodin. Já nejsem ani zajímavý člověk." Yoongi mi vzal flašku a napil se.

Don't touch meKde žijí příběhy. Začni objevovat