"A kam chceš jít?" Rozhlédl se okolo sebe a zhluboka se nadechl. "Je to tu krásné." Řekl uznale a zadíval se na mě. "Můžeme jít jen tak do parku." Navrhl jsem a trochu se rozhlédl okolo sebe, abych se vydal nejkratší cestou. "A cestou by jsme si mohli dát zmrzlinu." Usmál jsem se a vydal se po přechodu. On mě ovšem následoval. "To zní úžasně." Usmál se od ucha k uchu. "Do kdy bývá tvůj strýc v práci?" Zeptal jsem se, aby náhodou neměl problém, kdyby pan Haruno přijel a my nebyli doma. "Většinou přijíždí okolo 15:30, ale občas i dříve o půl hodiny nebo o hodinu." Uviděl jsem stánek se zmrzlinou a hned jsem jej k němu zatáhl. "Jakou si dáš?" Zeptal jsem se nadšeně. "Já nevím." Zašeptal. "Dobře dejte nám prosím jednu vanilkovou a jednu čokoládovou." Poprosil jsem prodavače a připravil si peníze. "Děkujeme." Usmál jsem se na prodavače, když jsme odcházeli se svou zaplacenou zmrzlinou. "Je ten park daleko?" Zamumlal a olízl zmrzlinu. "Mňááám." Vykřikl a začal zmrzlinu přímo hltat. "Za chvilku tam budeme a nemusíš to jíst tak rychle nikdo ti to nesní." Zasmál jsem se. "A co když jo?" Řekne a ohrne svůj spodní ret. Je roztomilý.. Pomyslím si a rychle to přejdu. "Sedneme si tamhle před to jezírko?" Zeptám se, společně s ním se k němu vydáme a následně si sedneme. Celé dopoledne strávíme na lavičce u jezírka. "Za chvíli budeme muset jít." Usmál jsem se a pohladil ho po rameni. "Ještě neee!" Vyjekl a opřel si o mě hlavu. "Prosím zastav čas." Zašeptal a víc se na mě natiskl. "Chci tu s tebou zůstat. Navždy."
ČTEŠ
Don't touch me
FanfictionAž moc chytrý chlapec, který si zaslouží někoho, kdo jej pochopí a přijme takového jaký je. Min Yoongi, chlapec, který se v tomto příběhu, zamiluje do vysoce postaveného může, ale lásku k němu si za žádnou cenu nebude chtít připustit. Proč se tento...
