'Asi jsem ti neřekl,že umím malovat :D Tak ti to říkám teď :) Nad tímto portrétem jsem strávil 3 hodiny. Nejdřív jsem chtěl jít zazvonit a nechat ti ho před dveřmi,ale pak mě napadlo něco lepšího :) Doufám,že se ti líbí.
Tvůj Nik'
O. Můj. Bože. To je nádhera. Jak by se mi nemohl líbit?! Já... On... Obraz.... Dopis... Abhcdbsgvfaj! Já se právě rozpustila! A asi i zamilovala... Ale je tu jedna věc,která mě celkem zajíma. Jak to dostal ke mě do pokoje? To sem tu krabičku hodil? A odkud? Vik,pojď k tomu oknu a zjisti to,ne? Ok,klídek,mě by to možná taky napadlo. To sotva... No nic. Hm... Asi to sem hodil z okna co je naproti,ale to je zavřené. Ale ze spodu to hodit nemohl,protože jsem moc vysoko a navíc by asi rozbil nějaké okno. Po chvíli přemýšlení mě napadlo,že mu něco hodím do okna,ale co? Polštář asi ne,knihu taky ne,ale kmínek bych mohla hodit. Mám doma menší sbírku kamínků a jeden mi chybět nebude,takže jsem si vzala ten hnusnější,přece jenom je to sbírka a já nebudu vyhazovat nějaký pěkný. Jakmile kamínek bouchl do okna,okno se otevřelo a já uviděla Nika. Usmála jsem se a zamávala.
"Ahoj"
"Ahooooj Vik,tak co líbil se ti ten obrázek?" když to říkal usmíval se,doslova,od ucha k uchu.
"Samozřejmě je strašně pěkný! A mohl jsi mi říct,že maluješ!"poslední větu jsem se snažila říct vážně,ale nešlo to. V jeho přítomnosti se musím pořád usmívat. (teď už píšu opravdu sr*čky! :D Tento díl i ten minulý díl je strašně přeslazený,bleee! :D)
"Tak to jsem rád,no a nechceš.... ehm... jít ke mě na... večeři?" Zeptal se nejistě. Já na něj jenom zírala. Po chvíli jsem se odhodlala odpovědět.
"Tak jo?" odpověděla jsem.
"Super,tak za hoďku u mě?"
"Ok" usmála jsem se a zamával mu. Potom jsem zabřela okno,zatáhla žaluzie a šla si vybírat oblečení. Asi po půl hodině jsem vybrala černé,úzké kalhoty,bílé tílko a modré sako. Šla jsem do koupelny,znovu si umyla zuby a namalovala se. Udělala jsem si černé linky,dala si řasenku a lesk na rty. Pak už byl čas jít. Mamka a Laura pořád nebyly doma,tak jsem napsala,že jsem vedle u Nika. U Nikova domu jsem zazvonila a on hned otevřel. Vypadal úžasně. Taky měl sako a černé džíny.
"Jsem sladění" řekl Nik a usmál se. Já se trochu zasmála a vešla. Nik mě dovedl ke stolu. Stůl vypadal nádherně,jako ve filmu. Svíčky,dva talíře jídla,víno a příbory.
"Wow,to je nádhera" vydechla jsem.
"A to jídlo vypadá... výborně!" Měli jsme špagety bolloneis. Miluji špagety!
"Děkuju. Dneska slyším samé komplimenty" zasmál se Nik.
"Posaď se" řekl a odsunul židly.
"Děkuji" usmála jsem se.
_______________________________
Další díl o ničem... Promiňte,ale nemám nápady... díl teď možná déle nebude z tohoto důvodu... i am so sorry... Votes a comments potěší :)
ČTEŠ
Easy Way To Madness
Dla nastolatkówHleděli na mě jako,kdybych byla přízrak. Chtěla jsem se k nim rozběhnout,ale než jsem tak mohla učinit,něčí ruce mě zadržely. Nemohla jsem určit kdo,ale ten "někdo" měl rukavice. Já se však nenechala,tak lehce zvládnout.
