Každou noc vidím na stěně mezi dvěmi skříněmi "stvoření". Vypadá jako duch,kolem rtů a na bradě má krev. Ta postava je napůl průhledná a celou dobu co je na stěně se na mě dívá pohledem,jako by mě chtěla zabít a zároveň jako psychopat. Mám z toho husí kůži,ale nemůžu z toho odtrhnout oči,jakoby mě nějak "přitahovala" a chtěla stáhnout do nějakého "pekla" nebo co. Je to vážně na zbláznění... A momentálně si i jako blázen připadám... Do prdele měla bych jít k psychyatrovy! Z mého přemýšlení mě vytrhla Laura,která najednou začala zhluboka oddychovat. Lauru jsem přenesla do postele a šla se do obýváku dívat na televizi. Stále jsem přepínala programy,protože nic nedávali,tak jsem se rozhodla,že si pustím Pitch Perfect. Tento film je můj nejoblíbenější. Když skončil bylo jedenáct večer. Šla jsem do koupelny se osprchovat,odlíčit se,vyčistit si zuby a zaplést si vlasy do francouzského copu a šla si lehnout.
Naštěstí jsem nemusela ráno vstávám brzo,protože byl víkend a tak jsem si přispala.
Vzbudila jsem se až okolo dvanácti,protože jsem se v noci pořád budila a už mi to začíná lézt na nervy. Neustále se budím a když musím do školy ve všech hodinách usínám,ale doma jako bych do sebe nalila litry kávy! Nenávidím se vážně!
"Victorie,okamžitě pojď sem!"zařvala na mě máma celkem dost naštvaně.
"Už jdu!"zařvala jsem nazpět.
"Co je?"zeptala jsme se mámy,když jsem došla do kuchyně.
"Ále nic,jenže jsi neudělal nic co jsi měla! Neuklidila jsi v pokoji,neumyla nádobí-"
"Mami něco měla udělat i Laura! Tak si nevylívej zlost jen na mě!"přerušila jsem její 'důležitý proslov'.
"Vždyť Laura tady není!"řekla máma,ale hned se zarazila,protože si uvědomila co řekla.
"Kde je Laura?!"začal okamžitě vyvádět.
"Co když se jí něco stalo? Proč už nepřišla? Kolik je? Měla přijít v devět!-"
Máma by v tom svém nesmyslném vyvádění pokračovala,ale vyrušil jí zvonek.
"Jste paní Morisn?"zeptal se policajt mámy.
"Ehm... Ano jsem,co se stalo?"
"Našli jsme vaší dceru na párty,kde byl nejen alkohol,ale i drogy."odpověděl policajt. Máma tam jen stála s nepřítomným obličejem a já mezitím vzala Laura a šla s ní do koupelny.
"Lauro,co jsi to sakra dělala na tý party?! Kdo tě tam pozval? To ti nikdo neřekl,co tam bude?!"vyptávala jsem se Laury.
"Uklidni se *škyt* ségra."řekla Laura a začala se bezdůvodně smát. První náznak toho,že si něco možná dala,i když i opilí se smějí jentak bezdůvodně. Damn it!
"Ty jsi něco brala?! Alkohol určitě,to vidím,ale nezvala sis nějaké to svinstvo,že ne?!"už jsem na ní začala zvyšovat hlas při každé další větě.
"Nic *škyt* *smích* jsem si *smích* nevzala!"zase se začala smát. Teď už vážně ztrácím nervy.
"Sakra Lauro,přestaň mi lhát! Je to na tobě dost vidět,protože,když jsi opilá tak se tak blbě nesměješ!"zařvala jsem na ní. Laura konečně zmlka a nechala mě jí převlíct a dovést do postele. Z jejího pokoje jsem odešla mlčky. Pořád jsem přemýšlela co to mělo znamenat. Vždyť nikdy nic takovýho neudělala a nic nebrala. Teda mě aspoň nic neřekla...
ČTEŠ
Easy Way To Madness
Novela JuvenilHleděli na mě jako,kdybych byla přízrak. Chtěla jsem se k nim rozběhnout,ale než jsem tak mohla učinit,něčí ruce mě zadržely. Nemohla jsem určit kdo,ale ten "někdo" měl rukavice. Já se však nenechala,tak lehce zvládnout.