Without Heart[✓]

🅃🅆🄴🄻🅅🄴

12

Taehyung

Vypadal strašidelně. Stal proti mě v bojovém postoji, cenil na mě tesáky celé rudé od krve a jeho oči záříli jak slunce.

Když jsem se konečně odhodlal a nadechl se, že na něj zkusím promluvit tak se rozběhl pryč.

Na nic jsem nečekal a běžel za ním.
Po pár ulicích se mi ale ztratil. Když jsem ho ale nemohl najít tak jsem začal vyšilovat.
Sakra Kookie kdepak jsi?!

Krev. Cítím krev. Hodně krve. Po vůni jsem se rozběhl k té ulici.
Opatrně jsem nakoukl zpoza rohu a hned vykřikl.

,,NE! PUSTĚ HO!" Rozběhl jsem se k Namjoonovi s Jinem kteří drželi Kookieho a chtěli ho zabít tím že mu zlomí vaz.

Vytrhl jsem jim ho a přitiskl si ho k sobě. Vystrašeně jsem se na ně díval a těžce odechoval. Kookie sebou v mojí náruči trochu hazel a nic jiného mě nenapadlo.
Vzal jsem jeho tvář do dlaní a přitiskl svoje rty na ty jeho.

Jungkook

Vůbec jsem nevěděl co dělám. Moje tělo i mysl lačnili pouze po té rudé tekutině. Po krvi nevinných lidí.

Ani jsem nevnímal když mě někdo držel a já se nemohl ani pohnout. Nevnímal jsem ani to, že se mnou něco škublo. Začal jsem se zmítat, aby mě ten někdo pustil.

Z mého běsnění mě probral nový pocit v bříšku. Jemné šimrání, které bylo příjemné.

Další pocit něčeho na mých rtech.
Jednou jsem mrkl a vyděl Taeho. Taeho zavřené oči a stažené obočí k sobě. Mračil se.

Z očí se mi spustili slzy. Jedna po druhé mi tekly po tvářích. Byl jsem jako v tranzu a vůbec se nehýbal.

Tae otevřel oči a když zjistil, že se na něj dívám tak se odtáhl. ,,Jungkookie" vydechl a pevně mě objal kolem pasu a vyzvedl mě do vzduchu.

,,T-tae mě to t-tak mrzí" zavzlykal jsem mu do ramene a vysel na něm jako koala.
,,Neplakej Jungkookie nic se neděje" uklidňoval mě a hladil po vláskách.

,,Ehm..kluci?" Opatrně jsem z Taeho slezl, ale nepouštěl jsem se.
Pro mě neznámý blonďatý kluk kývl na hromadu mrtvých lidí pokrytých krví.

Co jsem to provedl?

To je tak špatný tohle to...