Without Heart[✓]

🅃🄷🄸🅁🅃🅈

30

Jungkook

,,No ták Kookie pojď do školy. Už jsi tu dlouho nebyl. Máme o tebe všichni strach. Tak ahoj"

Poslouchal jsme asi už desátý vzkaz od Jimina. Dva týdny jsem se už neukázal ve škole.

Nechci tam. Mohl bychom tam potkat jeho a to opravdu nechci. Hodil jsem telefon někam za sebe do postele a znovu se zachumlal do peřiny.

Druhý den ráno

,,JEONE JUNGKOOKU!!" vykřikl někdo ze zdola mého domečku. ,,Běž pryč Jimine už jsem vám řekl, že nikam nejdu!" křikl jsem na něj zpět a schoval se pod peřinu. ,,Tak to vůbec! zvedni se ty hromado neštěstí a koukej ze sebe konečně udělat chlapa!" vykřikl Yoongi, který ze mě strhl peřinu.

Normální lidskou rychlostí jsem přeběhl do rohu místnosti a nohy si přitiskl k tělu a opřel si o ně čelo. Neměl jsem dlouho krev a proto žádnou upíří sílu. ,,Bože Kookie" vydechl překvapeně Hoseok když jsem se na něj podíval svýma rudýma, hladovýma očima.

,,Kluci měli by jsme mu donést k.." ,,NEŘÍKEJ TO!" pozdě.

krev

krev

krev

sladká

teplá

krev

Pohled Yoongiho

Kook se pomalu postavil a jeho vratké nohy s obličejem sklopeným k zemi. Byl trochu shrbený a ruce mu volně vyseli. ,,nepouštějte ho ven!" vykřikl jsem a utekl rychle za dveře, které jsem zamkl aby se nedostal ven.

Jen jediná osoba mu může pomoct