Without Heart[✓]

🄵🄾🅄🅁🅃🅈 🄴🄸🄶🄷🅃

48

Po dvou měsících

Taehyung

Už jsou to dva měsíce co se snažím dostat Kookieho. Přiznal jsem si že jsem si něj zamilovaný ale on to stále nechápe a nevěří mi.

Chtěl bych s ním být. Tak moc chtěl, ale přestává mě to bavit. Už nevím co mám dělat. Pořád ho beru na rande, nosím mu květiny a snažím se mu naznačit že ho miluju.

Nedokážu mu to říct. Prostě nedokážu.

Ve škole

Jungkook

Tae se opravdu snaží. Opravdu hodně. Ale dokud mi neřekne že mě miluje tak mu nemůžu věřit.

Sedíme zase spolu v lavici, ale poslední dobou se se mnou moc nebaví.

Vím že ho to mrzí ale já to prostě nedokážu. Nedokážu si představit být s někým kdo mu neřekne do konce života ,,miluju tě".

,,Kookie mohli by jsme si po skole promluvit prosím?" zašeptal vedle mě Taehyung aniž by odtrhl pohled od učitele, který byl zrovna otočený k tabuli.

,,dobře" odpověděl aniž bych se na na něj podíval.

po škole

Bojím se. Opravdu se bojím o čem si Tae chce promluvit.  Se sklopenou hlavou jdu pomalu po chodbě k východu a nervózně si hraju s prsty.

Moje srdce se rozbušilo nervozitou ještě více když jsem přes prosklené dveře uviděl Taeho.

,,T-tak o čem jsi chtěl mluvit?" zakoktal jsem se. Tae mě jenom odtáhl do praku a tam jsem se posadili na lavičku. ,,Kookie tohle nemá cenu" 

,,co nemá cenu?"

,,tenhle vztah mezi námi. Já vím že je ti to líto že ti nedokážu říct..že..ty víš co, ale já to opravdu nedokážu"

,,to ale není Láska Tae"