Without Heart[✓]

🅃🄷🄸🅁🅃🅈 🅃🅆🄾

Třetí osoba

,,Krev, krev, dejte...d-dejte mi krev!" Říkal stále dokola chlpec nevědíc co vlastně dělá a říká.

Vzpíral se chlapcům v náruči a hlasitě křičel. Neměl ale šanci na útěk, protože jeho tělo bylo ochablé a bez síly.

Taehyung

Běžel jsem tak rychle jak jsem dokázal. Nesmí nikomu ublížit. Hlavně ne sobě.

Na nějaké klepání a slušné vychování jsem kašlal a rovnou vběhl do druhého patra, kde má Kookie pokoj.

,,Tae! Rychle prosím už úplně šílí! Neví co mluví!" Vybalil na mě Yoongi před dveřmi.

Já ho ale poslouchal tak na půl, protože jsem prostě chtěl jít dovnitř a pomoct mu.

,,Tak mě tam pusť!" Vypískl jsem a on se na mě docela překvapeně podíval. Z pokoje se ozýval křik.
Srdce řvoucí křik.

Jungkook

Cítil jsem jak mé tělo ovládá vztek a znechucení. Jen jsem ho uviděl.
Taehyunga.

,,Zničil jsi mi život! Ty sobeckej hajzle!" Vystartoval jsem po něm i když jsem vlastně vůbec nechtěl.

Když to řeknu do slova, tak jsem mu šel po krku. Chci z něj vypít všechnu krev co v sobě má. Do poslední kapičky.

Budu pít do té doby dokud jeho tělo neochabne a nezůstane nehybně ležet.
,,Kooku nedělej to!" Neposlouchal jsem ho a shodil ho na zem.

,,Říkal jsem že už tě nikdy nechci vidět. Možná ale chci. Mrtvého v kaluži krve".

Taehyung

Nepoznávám ho. Tohle není můj Kookie. On by tohle nikdy neřekl a ani nikdy neudělal.

Využil jsem toho že mám větší sílu než on a povalil ho pod sebe.
Držel jsem ho za zápěstí a tiskl mu je vedle hlavy.

,,Kookie prober se! Tohle nejsi ty! Ty jsi můj roztomilý Jungkookie a ne krvelačné monstrum!"

,,Krev! Já chci krev!" Nic jiného neříkal. Teď asi udělám tu největší blbost co můžu. Doufám že to pomůže. Pomalu jsem mu pustil ruce a nechal ho ať se mi zakousne do ramene a pije.

Teď nebo nikdy!

Obě dvě ruce jsem mu chytil a držel je zápěstím u sebe. Rychle jsem nás přemístil ke stěně a tím jsem ho donutil, aby pít přestal.

Stále se po mě natahoval ale nedosáhl na mě.
,,Promiň Jungkookie" zašeptal jsem před tím než jsem tvoje tesáky zakousl do jeho neposkvrněného krčku.

Jungkook

Hned jak jsem pocítil jeho tesáky v mém krku jsem se probral.
Zhluboka jsem se nadechl a vystrašeně se díval na osobu před sebou.

,,Taehyungu okamžitě mě pusť" zavrčel jsem na něj a snažil se od něj vykroutit.

Pomalu ode mě odstoupil.
Já si nevěřícně položil ruku na krk a cítil jak mi z něj vytéká krev.

,,Proč?"

Nepřijde vám tenhle příběh moc uspěchaný ?