Dvojčata- život nekončí (Avengers, Wafieair 4, Sestra 2)

9. Prozrazená vzpomínka a její následky

Probudil mě hluk na chodbě. Jako kdyby táhli bezvládné tělo po podlaze a přitom sháněli lékaře.

Bleskurychle jsem se odkryla, vyhrabala se na nohy a už otevírala dveře od pokoje. Stačila jsem si ještě všimnout, že budík, který tu měl táta na nočním stolku vedle postele, ukazoval pět hodin a vzhledem k té tmě za okny bych tipovala že ráno.

„Alex, zalez. Pak pro tebe přijdu,” syknul ke mně táta, když si všimnul, jak tam vystrkuju nos do chodby.

„Ale co se to děje?” nechápu situaci. On a Bethany pomáhali Visionovi chodit, aby se dostali nejspíše na ošetřovnu, třebaže měl na břiše ošklivou ránu. Teta mě raději ignorovala, asi abych ji opět neflákla stoličkou. Ta zbarvující se modřina do fialova na čele to dost vysvětluje.

„Později Al, později,” zatlačil mě táta zpátky do pokoje, zavřel za mnou a už jsem slyšela jen vzdalující se kroky. Povzdechnu si, sednu na postel a začnu nad tím vším přemýšlet.

Vision přeci má Kámen mysli, je to v podstatě android, ale chová se jak člověk a chrání ho. Sice netuším, kde zrovna byl, ale jestliže někde venku, přišli na něj dost brzo. Jaká je pravděpodobnost, že teď půjdou po mně? Nejdříve bratr, pak Vision, další kámen mám já....tohle mě dost děsí.

„Jak ses vyspala?” přerušil můj tok myšlenek taťka, co vstoupil do mého bezpečí.

„Vcelku dobře, žádná vidina, žádná noční můra. Jak je na tom Vision?” zvednu k němu hlavu. On se opře o stůl naproti mně a založí si ruce na hrudi.

„Už je mimo ohrožení života....tedy abych to upřesnil, mimo selhání systému,” odpověděl, avšak na čele se mu objevily starostlivé vrásky.

„Chtěli po něm Kámen mysli, jestli to říkám správně. Jak na něj mohli tak rychle přijít?” nechápu.

„Měl misi v terénu, kterou mu zadal Fury. Existuje totiž zde další člověk, co má Kámen Nekonečna a on ho pro něj poslal. V půli cesty na něj vystartovali. Stačili jsme sotva zachytit SOS,” ve stručnosti vysvětlil a promnul si oči.

„To je šílenství! Proboha co to toho Furyho napadlo?! Posílat člověka s Kamenem mimo území Shieldu?! Bylo nadmíru jasné, že ho seberou, kort po únosu mého bratra!!” rozčílím se na nejvyšší úroveň, prudce vstanu a rozhodím rukama.

„Alex, trochu se kroť! Je to náš velitel!” taky se odlepil od stolu táta a zamračil se na mě.

„Tati to ti není ani trochu tohle všechno divné? Tuhle chybu by neměl dopustit žádný velitel!” odporuju.

„Dokázali jsme ho zachránit, tak se usměrni a neřeš věci, do kterých ti nic není!” nepatrně na mě zvýšil hlas.

„Tak proč jsi mi to tedy řekl?!” naštvaně na něj vyjedu.

„Oh, máš pravdu, už ti nic říkat nebudu! Však si to nezasloužíš!” otočil se zády a odkráčel z pokoje. Nezapomněl ani třísknout dveřmi.

Zůstala jsem tam šokovaně stát s otevřenou pusou a zpracovávala vše, co mi řekl. Tohle nebyl on! Nikdy se takhle k nám nechoval, ani když jsme mu dělali různé vtípky. Tak co se to tu u všech čertů děje??

Někdo zaklepal na dveře.

„Nikdo tady není!” vyprsknu a posadím se zpátky na postel.

„Jo, to slyším,” uchechtl se hlas za dveřmi a ty následně otevřel.

„Bucky?” nejistě si tipnu.

„Jo. Vypadá to tak,” mrkne po mně zavře za sebou a jde si vedle mě sednout.