31

80 3 8
                                    

***

„Jsem nervózní. Co když se ji nebudu líbit? Co když ji nějak urazím nebo-"

„Klid. Emma je ten nejvíc v pohodě člověk jakého znám," Chris mě posměšně bouchne do žeber a pak se znovu zasměje.

„Fajn," povzdechnu si a znovu přešlápnu z nohy na nohu. Nijak mě to neutěšuje ani nepřipravuje na chvíli kdy se s tou mladou dívkou střetnu.

„Co Cole? Kde je?" otáže se vysoký brunet vedle mě a zkontroluje na mobilu čas. 

„Spí," odvětím bez zájmu, což chápe jako "nechci se o něm teď bavit". Rozhlédnu se, abych zaměstnala svou mysl něčím jiným, než Chrisovou sestrou, se kterou se mám za pár minut seznámit, ale nic mě nezaujme natolik, aby mé myšlenkové pochody změnily kurz.

„Jo, mám tě pozdravovat od Thomase. Prý dorazí pozítří nebo možná už zítra," oznámí mi a povzbudivě se na mě usměje. 

„Super. Taky ho pozdr-"

„Chrisi!" zapiští dívka vycházející z autobusu. Chris okamžitě svou pozornost přesměruje na tmavovlásku. Široce se usměje a naznačí, abych ho následovala.

„Ahoj, kočko," zašeptá a vtáhne si ji do pevného objetí. Dívka se musí postavit na špičky, aby mu mohla objetí pohodlně opětovat. Stojím kousek od nich dávajíc jim trochu prostoru. Nervozita ze mě maličko opadla, ale stále mě hlodá ve vnitřnostech „Povyrostla si od minulé návštěvy," poznamená Chris a uznale zatřepe hlavou. 

„Vždyť je to jen pět týdnů," povytáhne nevěřícně obočí a hravě ho plácne přes paži. Když je tak pozoruji, vzhledově si nejsou moc podobní. Teda kromě očí, nosu a úsměvu..

„Hele, víš jak jsem ti říkal o Samanthě?" přejde ke mně a oba na mě pohlédnou.

„Ahoj. Já jsem Emma," podá mi ruku, kterou váhavě přijmu. 

„Ahoj. Sam," usměji se na ni. V jejích oříškových očích poletují malé jiskřičky, které mě fascinují. 

„Chris o tobě dost mluvil."

„Em! Co to meleš?" zamračí se na ni Chris, čemuž se obě dvě uchechtneme. 

„To mělo být tajemství?" uculí se provinile Emma. Chris se ještě více nakrkne. Natáhne po ni ruce a začne ji lechtat. S širokým úsměvem na tváři to tiše pozoruji. Sice nejsem typ, který by se seznamoval s cizími lidmi, ale Emma je skvělá. Vtipná, přátelská a na svůj věk neskutečně pěkná. Prostě jako její bratr „Dobře, vzdávám se. Promiň," ukončí válku Emma a napřímí se. 

„Můžeme jít?" otáže se Chris a při těch slovech se otáčí k odchodu.

„No, vlastně.. mám pro tebe překvapení," pronese otráveně jeho sestra, což nás zastavuje v pohybu. Řekla to jako by mu to překvapení nechtěla ukazovat. Najednou byla skleslá a podrážděná.

„Co? Jaké? Máš nějaký kanadský muffin?" olízne se mlsně Chris, načež Emma jen protočí očima. 

„To taky, ty nenažranče. Ale je tu někdo, kdo by tě chtěl pozdravit."

„Kdo? Kde-e," zasekne se, když se z autobusu vysouká malá blondýnka s obřím kufrem a vydá se naším směrem. Široký úsměv na tváři ji odhaluje vybělené, rovné řady zubů. 

„Ahoj, Chrisi!" přicupitá k němu a jednou rukou ho obejme. Chris jen zaraženě stojí. Vypadá jako by právě spatřil ducha. Nebo svou největší noční můru. Nad tou myšlenkou se uchechtnu a právě kvůli toho připoutám nechtěnou pozornost „A ty jsi kdo?" sjede mě svým senzorovým viděním a pak se s povytaženým obočím obrátí na Chrise. Jsem z ní nervózní. Nikdy jsem neměla čich na lidi nebo něco tomu podobné, ale z téhle holky doslova srší namyšlenost. Možná se mýlím. Možná je to jen můj dojem, ale když přesunu své oči na Em, chápu, že ona z ní taky není úplně nadšená. 

„A-ahoj, Danielle. Tohle je Sam, má-" neví co říct. Snažím se nevnímat to píchnutí u srdce a radši nahodím svůj nejreálnější falešný úsměv. 

„kamarádka. Těší mě," natáhnu dlaň a čekám, až ji stiskne. Ona si mě jen opětovně přejede pohledem a pak se znovu věnuje brunetovi. 

„Půjdeme na kafe? Už mi z toho vydýchaného busu třeští hlava," pohladí Chrise po paži a prohlédne si okolí. Sleduji je a připadám si jako páté kolo u vozu. No, vlastně si mě ani moc nevšímají. Velmi mě překvapuje jak to bolí. Vždyť jsem na podobné chování zvyklá. Není důvod být nesvá z toho, že Samanthu Kelly někdo ignoruje.

„Jo, můžeme. Jen doprovodím Sam a pak se vám, holky, budu věnovat, platí?" usměje se Chris. Nějak vyciťuji, že je správný čas promluvit.  

„Ne, nemusíš. Já to zvládnu. Máš tady návštěvu až z Kanady, tak se ji věnuj. J-já to dojdu sama," mávnu nad tím rukou. Zvětšující se bolest mě začíná neskutečně tížit, což je znamení, že musím co nejdřív odejít. Chris se na mě zkoumavě zahledí a snaží se navázat oční kontakt, čemuž se šikovně vyhýbám. 

„Já tě klidně doprovodím."

„Chrisi, slyšel jsi co ti tu říkala? Zvládne to, tak pojď už," rozkáže Danielle a táhne ho pryč. Emma ještě chvíli stojí na místě.

„Je to jeho přítelkyně. Bývalá, naštěstí. Asi si myslí, že když za ním teď přicupitá tak ji dá další šanci. No nic, ráda jsem tě poznala, Sam. Doufám, že se ještě uvidíme. Ahoj," usměje se, v rychlosti mě obejme a pak už si to míří za těma dvěma.

***

Nevím, co si myslet. První se snaží získat mou pozornost, pak mě políbí a najednou za ním přijede jeho bývalá přítelkyně urovnat staré rozepře a on ani neví, jak mě nazvat?

***

„Takže jsi ho nechala s tou Danielle a-"

„A nic," dokončím ubohý příběh a zády se opřu o chladnou zeď „Prostě odešli."

„Fajn," zasměje se Cole, ale když zahlédne můj výraz, s povzdechem se zvedne, udělá dva kroky, sesune se k mému tělu a obejme ho „Nic si z toho nedělej. Brzy zase odjede."

„Já vím. Štve mě, že cítím takovou bolest. Jako by mi někdo svíral srdce v pěsti a snažil se ho rozmáčknout. Proč jsem k němu musela tak přilnout, Cole? Jsem fakt vůl," praštím se do čela a hlavu si schovám v dlaních. 

„Za prvé. Přilnout k někomu znamená, že máš city, tudíž, že jsi ještě člověk," uchechtne se, nutíc mě se taky pousmát „A za druhé nejsi vůl, ale když už tak kráva, jo? To si pamatuj."

„Díky," povzdechnu si a unaveně si položím hlavu na jeho rameno.

 „Sladké sny, Sam," políbí mě do vlasů a pak už mě nechává na pospas snům a nočním můrám.

***

Váš názor?

V médiích Shawn Mendes a Aaliyah Mendes jako Chris Collins a Emma Collins❤😏

Doufám, že se třicátá první část líbila. Budu ráda za každé přečtení hlas a komentář😉😘

Czechgirl03


A close person (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat