Rodinné vazby

70. Setkání řádu

„Jen, když mi slíbíte, že mě chytnete, až omdlím," zamumlala. Obě čarodějnice se zasmály.

Mamka dostane infarkt, tím si byla Ginny jistá. Společně se pak vydaly zpět. Ginny ještě znovu obrátila svoji pozornost k Evy, když jí na mysli vyvstala nová otázka.

„Evy?"

„Ano?"

„Jaká je tvoje druhá schopnost, která ti oči ztmavila?" zajímala se.

„Aha," usmála se Evy zářivě, „jsem Věštkyně."

„A to je přesně co?"

„No, to je na trochu delší vysvětlování," odvětila Evy.

„Mám čas," usmála se Ginny.

Jednatřicátý červenec zastihl Temného pána rozzuřenějšího než kdy dřív. Poslední týdny strávil čekáním na Harryho Pottera, až něco udělá, nějakou chybu vyvolanou strachem, která by mu umožnila udeřit. Ten nesnesitelný chlapec byl ale zjevně stejně dobrý v umění vyčkávat jako v umění bojovat. Neslyšel o něm nic jiného, než to, že - podle zpráv Luciusova syna - každý den opouštěl Silbreith. Ten zatracený hrad skrytý Fideliovým zaklínadlem - Voldemort si byl téměř jistý, že k jeho zlomení by potřeboval projít právě přes Harryho. Večer se pak na hrad zase vždycky vrátil. Draco neměl tušení, kam chlapec mizí, usoudil, že Harry pracuje na novém koštěti. Jestli tomu ten Malfoyův spratek věří, tak je stejně debilní jako jeho otec, pomyslel si rozzuřeně.

Ne, Temný pán byl přesvědčený, že minimálně Snapeovi došlo, co Draco dělá, a pokud mu stále umožňuje trávit čas ve svém domě, nejspíš ho má v plánu později použít jako zdroj informací. Přesto by však mohl být chlapec užitečný i jim, a tak se Voldemort rozhodl, že v jeho případě zatím nebude přijímat žádná opatření, aby ho odstranil. Aspoň ne do doby, kdy vystoupí veřejně. Pak už ten spratek k ničemu nebude.

Zatím se rozhodl jednat ve stínech, minimálně, než se dostane k plnému znění proroctví. Pro to se bude muset samozřejmě dostat na Odbor záhad, přímo do místnosti s proroctvími. Zabořil se do křesla a dlouhými, pavoučími prsty si kreslil kruhy do spánků. Odbor záhad... skrývala se tam ještě jedna věc, po které vždycky toužil. Vždy počítal s tím, že až převezme kontrolu nad Ministerstvem, bude si moct projít všechny ty poklady, které tam leží, a dostat se tak k věci, která jeho vládu ještě utvrdí. Kdysi věřil, že je nerozumné se tím zabývat, věděl, že bude extrémně těžké ji najít. Ale to bylo před patnácti lety, během jeho prvního pokusu Ministerstvo převzít. Teď ale někteří z jeho Smrtijedů, kteří byli jinak naprostým zklamáním, zabrali místa na Ministerstvu, ke kterým dříve přístup neměl. Díky nim věděl, že je Závoj stále na svém místě. Měl málo, opravdu málo, známek o jeho existenci. Jako jediný v téhle zemi, o tom se ujistil. Na celém kontinentu pak zbývali ještě dva a ti budou brzo odstraněni.

Jeho plány teď budou muset být uskutečněny rychleji, než předpokládal. Byl nejmocnějším čarodějem své doby, připomínal si, a nebude opakovat svoje minulé chyby ani chyby nikoho jiného. Grindelwald dostal pod svou vládu značnou část východní Evropy, pak ale padl. Nakonec se přepočítal a Brumbál ho porazil. Příliš pozdě si uvědomil to, co i Voldemort odmítal dlouho vidět - nemůže věřit svým přívržencům. Grindelwaldovi stoupenci nakonec všichni utekli, ti jeho se nenamáhali ho hledat, když je potřeboval. Jeho Smrtijedi budou loajální jen tak dlouho, jak dlouho bude silný. Potřeboval víc než to.

A když zvážil, jak se ten Potterův spratek chová, bude potřebovat svoje plány pozměnit. Možná nestačí počkat, až převezme Ministerstvo. Minule neměl čas ani příležitost dostat se na Odbor záhad. Teď, když jeho stoupenci obsadili důležité pozice, věřil, že má cestu otevřenou. Samozřejmě, nemůže se vyhnout tomu, že na Ministerstvo bude muset jednou jít sám, ale zatím to neměl v úmyslu. Tentokrát všechno promyslí, všechno bude naplánované. Minulost už mu ukázala, jak můžou dopadnout unáhlené akce a jak ho podcenění jeho nepřátel může stát i život. Celá země se před ním pokloní, to si slíbil, a nezáleží na tom, jak dlouho to bude trvat.