Vůně trávy a cigaret || Short story

🌿15🚬

Směju se a přidávám dřevo do již skomírajícího ohně, aby nás zahřál. Někdo mě chytí za pas, a já padám vedle něj na zadek s doširoka rozevrenýma očima. V nedaleké budově hraje hudba tak nahlas, že skoro neslyším ani těch pár myšlenek co se mi honí v hlavě. Ale má to své výhody, nikdo nás neslyší.
Jednu plastových plachet jsme přehodily přes plech místo střechy, čímž vznikl celkem velký prostor i pro dva lidi s pár věcmi. K země jsme ji přidělali nějakými klacky a kusy železa ze staveniště. Pod dekami je tato deka taky, aby nám vlhkost ze země nabamočila všechny věci. Na plapolající oheň venku pozvolna dopadají sněhové vločky, ale plameny se jen tak nedají a hoří dál, stejně jako nás zevnitř rozpaluje alkohol. Ve velké flašce zbývá teď asi polovina tekutiny. Dost nemotorně zatáhnu a přikotvým plachtou k zemi, z venku k nám stále proniká něco málo z tepla z ohně.
Zamotá se mi hlava a já spadnu na zadek vedle něj. Směje se mi a já se směju taky. Alkohol probudil staré city ve mě a ty se teď hlasitě hlásí u kormidla mé hlavy o slovo. Cítím žen vnitřní boj a přísahala bych, že slyším jak se všechno ve mě hádá. Stejně ale vyhrávají staré city před naším aktuálním stavem. Srdce poháněné alkoholem před už tak zastřeným rozumem. Pomalu se k němu tedy přiblížím a když vidím, že neuhne, využiju možnosti a obkročmo si mu sednu do klína. Natáhne nohy a ani nevím jak se to stane, ale v další chvíli se líbáme jako by to mělo být naposled. Jemně mu zatlačím dlaní na hrudník a on, aniž by jedinkrát rozpojil naše rty, si pomalu lehá a já se skalním nad ním. Pomalu mi rukou putuje po těle, zajede pod mikinu co mám na sobě a přitom mě přitahuje no nejblíž k sobě to jde. Pak už ležím zády na zemi já a jeho mikina i s trikem AC/DC letí do rohu na naše školní tašky. Odhalí tak svou ne úplně osvalenou, roky hulení vyhublou postavu. Hned na to už stáhne i ze mě svou ošoupanou bílou mikinu a potrhané modře nárokované triko ještě z dob kdy jsem jezdila na tábory. V tomhle bodě jsme se dříve ocitli už tolikrát. Líbá mě, na rty, krk, prsa a až teď zjišťuji, že i má podprsenka se někam vypařila. Jednou rukou se opírá u mé hlavy a druhou cítím mezi svýma nohama. On je jediný kdo ví přesně co má udělat, ví přesně jak miluju když mě nechá trpět tou touhou po něm. Nesoustředím se už na nic jiného než na něj. Je středobodem mého malého opileckého vesmíru. Jazyky tančíme ten nejvášnivější tanec smrti a on do mě konečně strčí prsty. Hořínek tak moc, že se divím, že kolem nás nezačne tát sníh. Netrvá ale moc dlouho a sundá mi se vší opatrností kalhoty. Jediné co teď na sobě máme oba jsou poslední kusy spodního prádla.
„Tyhle kalhotky mi ale nech" říkám mu s úsměvem a sundávám si i ty a pak letí i pryč to, co má na sobě on. Jsme moc opilá na to abych přemýšlela nad názvy. Chci začít svou hru, ale on odněkud vytáhne malý stříbrný balíček. Jak milé připravil se. Koukne se na mě a já jen přikývnu. Tohle je konec naší ,just friends' dohody to je mi jasné, ale v životě jsem nic nepotřebovala i k hloupému nadechnutí víc, než jeho právě teď. Alkohol v mém krevním oběhu znovu bere otěže do rukou a já si nepamatuju nic, než ten žár a nekonečné uspokojení, a tu lásku kterou cítím každou vteřinou víc spalovat mé vnitřnosti jako nehynoucí plamen.
Vím, že i když většina mých vzpomínek na tuhle noc zmizí překryty neprostupnou černou oponou, tak na tenhle spalující pocit do konce svého krátkého zbytečného života nezapomenu.

Počet slov: 635

Takže lidi první bych se vám chtěla moc omluvit za to, jak zatraceně dlouho nevyšla kapitola, ale pravda je, že tahle si u mě v konceptech hoví už pěkně dlouho, a přesto vidí světlo Wattpadu až teď. Proč? Protože jsem nevěděla zda to mám zveřejňovat. Byla jsem ohledně toho strašně nerozhodná a ještě pořád se bojím, jaká na tohle bude z vaší strany reakce a odezva. Ale přece jen tohle e součást běžného života takže moc doufám, že se tady u téhle kapitoly někdo nerozhodne vykašlat se na celý tenhle příběh. A ještě závěrem prosím nesmějte se těm popisům, v životě jsem nic takovýho nepsala a tohle je moje premiéra 🙈 děkuju✨
Závěrem vám moc děkuju za podporu a každého kdo tohle čte si neskutečně vážím, stejně jako každé ⭐️
Vaše Cassie✨