Vůně trávy a cigaret || Short story

🌿16🚬

       „Další dávka?" zajiskřilo mi v očích, když se vedle mé lavice objevil Alex.
„A platit budeš kdy?" zeptal se dost netrpělivě a nepříjemně.
„Urči si místo a čas a já tam budu." protočila jsem oči.
  „Bezva. Přijď ke mně zítra po škole, adresu ti pošlu." Natáhl ruku a podal mi dvě krabičky už o poznání klidnější.
„Díky." Přijmula jsem je. Dvě krabičky dvakrát za měsíc. Tak jsme se dohodli a zatím to fungovalo. I když cigarety jsme si získávali i jinak, zas tak těžké to v našem městě nebylo. Tohle bylo potřetí, co jsme něco dostali od Alexe a z domu jsem byla už něco přes měsíc, zapomněla jsem to počítat. S Ondrou jsme byli občas jak zamilované děti, ale když žijete na ulici, ne vždycky to funguje úplně na jedničku, takže jsme se i hádali a při takových hádkách se kolemjdoucí otáčeli, pokud jsme byli střízlivý, jednou dokonce letěla vzduchem flaška a rozbila se asi jen metr od hlav nějakého mladého páru s dítětem v růžovém kočárku.
Zbylé vyučovací hodiny jsem ani nevnímala, dokázala jsem jen přemýšlet nad tím, co přesně se asi zítra stane, až půjdu platit. Ale za Preclíkovo šťastný výraz by mi stáli všechny dohody světa. Měla jsem toho za sebou už opravdu dost a nerada jsem si to přiznávala, ale zatím jsem nikomu neplatila vlastním tělem. Když jsem si jako malá říkala, že chci prožít všechno, co se dá, nikdy by mě nenapadlo, že klesnu až tak hluboko.

„Vítej ve světě kurev." Přivítal mě náš dodavatel hned jak otevřel dveře malého tuctového bytu, jaký najdete v každém paneláku. Nic jsme radši neřekla, jen jsem šla, kam mi ukázal. Ještě rychle jsem vytáhla mobil když se Alex nedíval a napsala svému spolubydlícímu, ať na mě s večeří nečeká. Pak už jsem šla úzkou chodbou do nějaké malé místnosti s obrovskou postelí. A na té posteli seděli další dva o něco starší kluci, zabraní do nějaké bouřlivé debaty. Znala jsem je jen od vidění a věděla jsem, že jsou to dealeři s prý nejlepší trávou v celém městě, což mi na odvaze moc nepřidalo.
„Jelikož jste si ve dvou hulili zadara, přivedl jsem si kluky, který kvůli tomu přišli o prachy. Já jim je slíbil, ale nemám, takže ty jsi ta cena, kterou za vás oba zaplatíš jak mě tak jim."
„Aha, a to bylo v domluvě kde?" vyjela jsem na něj potichu.
„Klid kotě, všichni jsme se shodli, že půjdeme s gumou, nechceme nějaký problémy potom." Řekl jeden z kluků, co seděli na posteli. Asi jsem byla pro chvíli zajímavější než téma na které se předtím bavili. Ten druhý se zvedl a přešel ke mně.
„Jsi fakt krásná, kdyby ještě pracoval táta, určitě by tě nikomu už nepůjčil." Přejel mi rukou po tváři a druhou mě chytl za zadek dost pevně. A mě už pálili v očích slzy a měla jsem co dělat, abych neucukla, když mi do ucha zašeptal nějakou nesmyslnou pochvalu.
„Takže co? Bude to čtyřka nebo co? Protože do toho rozhodně nejdu!" utrhla jsem se na Alexe ale hlas se mi třásl tak, že jsem nemohla znít vážně.
„Nech se překvapit." S těmi slovy mě ten vedle mě vzal a hodil na postel. Přistála jsem hlavou na pelesti postele. Vzpírala jsem
se prvních pár vteřin, ale pak jsem pomalu začala ztrácet vědomí. Prostě jsem se snažila vypnout jako to umím když jsem zhulená, ale pořád jsem všechno cítila. Musela jsem to jen přežít a hrát jak se mi všechno líbí. Připadala jsem si strašně použitá.

Počet slov: 585