Who is N? (Ereri/Riren)

10.

Nastal den školních Vánoc.

Vešel jsem se svými kamarády do třídy a rozhlédl se kolem. Někdo k sobě srazil stoly a vytvořil tak velký čtverec. Uprostřed nechal stát jednu lavici, na níž postavil květináč s palmou. Pod ní se už hromadily dárky. Usmál jsem se. Máme vánoční palmu... Alespoň jsme originální.

Posadil jsem se tedy k jedné lavici a vedle mě si z pravé strany sedl Armin a z levé Mikasa. Všichni tři jsme na sobě měli stejné svetry se santou, aby každý viděl, jací jsme úžasní kamarádi.

„Možná bychom tam měli dát ty dárky, nemyslíte, kluci?" usmála se Mikasa a začala se zvedat.

„Jo, jasně," řekl jsem a také vyskočil na nohy. Vzal jsem tašku plnou dárků a přešel s ní k vánoční palmě, kde jsem je začal vyskládávat na stůl. Když jsem z tašky vytáhl poslední dárek, chvíli jsem si ho zamyšleně prohlížel. Tenhle byl pro N. Měl bych ho tam dát, když vím, že si ho stejně nikdo nevezme? Nakonec jsem jen zavrtěl hlavou a položil ho mezi ostatní. Otočil jsem se na patě a vydal se zpět na své místo.

***

Do třídy přicházeli další moji spolužáci, s nimiž jsem se vždy přivítal a popřál jim veselé Vánoce. Dokonce i s Jeanem jsme se pozdravili, usmáli se na sebe a popřáli si navzájem krásné Vánoce. Tohle mám na Vánocích nejradši - každý je s každým zadobře a nikdo se nehádá. A pak jsou tady samozřejmě dárky...

Jako poslední se dostavil profesor Levi. Ten jediný nevypadal moc šťastně, ostatně jako vždycky.

„Šťastné a veselé, spratci!" řekl a posadil se za katedru, která jako jediná zůstala na svém místě. „Můžete si dělat, co chcete. Ovšem pokud to neporušuje školní řád!" varoval nás. „Užijte si den!" popřál nám a všichni se jako na povel pustili do hovoru.

Najednou se místností rozeznělo All I want for Christmas is you. Chytili jsem se s Arminem a Mikasou kolem ramen a začali se pohybovat do rytmu. Postupně se k nám připojili i ostatní a nakonec jsme se všichni pohupovali do rytmu a zpívali.

„I don't want a lot for Christmas. There is just one thing I need. I don't care about the presents underneath the Christmas tree.
I just want you for my own. More than you could ever know. Make my wish come true... All I want for Christmas is you..."

Pohlédl jsem směrem ke katedře a zadíval se do šedých očí, jež mě bedlivě zkoumaly.

„Nechcete se k nám přidat, pane profesore?" zakřičel jsem, aby mě bylo přes hlasitou hudbu a zpěv slyšet.

„Když já tu písničku skoro neznám!" odpověděl prostě a zkřížil si ruce na prsou.

„To nevadí!" vykřikl Jean a pokynul mu rukou.

Povzdechl si, ale poté se stejně zvedl a přešel ke mně.

Zvedl jsem svou levou ruku, abych uvolnil místo pro profesora Leviho. Učitel si přisunul židli a posadil se mezi mě a Mikasu. Když se učitel posadil, položil mi ruku kolem ramen a já udělal totéž.

„Oh I just want you for my own. More than you could ever know. Make my wish come true. Baby all I want for Christmas is you!" dozpívali jsme a pustili se.

„Tak bychom mohli už rozdat ty dárky, ne?" zeptal se Connie nahlas, aby ho každý slyšel.

„Jasně!" vykřikla Sasha nadšeně.

Já, Jean, Krista a Mikasa jsme vstali, přešli k vánoční palmě a začali rozdávat dárky.

„Sasha!" přečetl jsem nahlas jméno a podal balíček hnědovlasé dívce.

„Já!" zasmál se Jean a položil tašku na své místo.

Takhle to probíhalo asi deset minut. Nakonec tam zbyl pouze jeden dárek.

„Kdo je, sakra, N?" podivoval se Jean a prohlížel si dárek. Mlčel jsem.

„Co to tam máte, Kirsteine?" zeptal se profesor Levi, jež k nám pomalu přistoupil.

„Tohle..." zamumlal a podal učiteli dárek.

Levi si ho převzal a chvíli si ho zamyšleně prohlížel. Pak narazil na onu jmenovku.

„N..." zašeptal. Pohlédl na Jeana a poté na mě. „Kdo sem dal tento dárek?" zeptal se třídy a zvedl ho nad hlavu, aby na něj každý viděl.

Ticho. Nikdo nic neřekl. Podíval jsem se na Armina, jež mě pozoroval se zvednutým obočím. Nemůžu přeci říct, že ten dárek je ode mě...

„Odpovězte, spratci! Čí je ten dárek?!" rozhněval se profesor Levi a prolétl celou třídu očima. Pak se jeho pohled zastavil na mně. Měl jsem pocit, že mu v očích zajiskřilo, ale svedl jsem to na jasné sluneční paprsky, které prozařovaly místnost.

„Tak já si ho tedy nechám, dokud se neobjeví jeho majitel..." prohlásil nakonec a opustil třídu, aby si odnesl dárek do svého kabinetu.

„Erene! Co to mělo znamenat?!" vyjel na mě Armin, když jsem si opět sedl na své místo.

„Kdybych mu řekl, že ten dárek jsem koupil já, první otázka, kterou by mi položil, by byla, komu je ten dárek určený. A na druhou stranu je možná dobře, že si ho vzal Levi, když se s N zná..."

Armin se zamračil a zavrtěl hlavou. „Takhle to nefunguje... Stále to nechápeš, co?"

„O čem to mluvíš?"

„Vzpomínáš, jak jsem ti necelé dva měsíce zpátky řekl, že myslím, že vím, kdo je N? No, tak ta moje domněnka se stále více potvrzuje a-"

„Kdo to je?!" vykřikl jsem.

„Buď trpělivý! Řeknu ti to, až si budu stoprocentně jistý, že se jedná právě o tuto osobu."

„Bože! Já se snad zblázním z čekání!" zamručel jsem.

„Někdo ti napsal, Erene..." podala mi Mikasa mobil ze stolu, abych si zprávu přečetl.

N: Strašně moc děkuju :)

Nadzvedl jsem obočí. Cože?

Eren: Za co?

N: Za dárek přece!

Eren: Jak ses k němu dostal?!

N: Levi... :)

Eren: Aha...

Eren: Líbí se ti? Já vím, že to není nic moc...

N: Mám hroznou radost, Erene! Zrovna tohle jsem potřeboval! Buď rád, že jsi neviděl moje okna doma... plánuji velký vánoční úklid ;)

Eren: :)

Eren: A kde je vůbec Levi? Je nějak dlouho pryč...

N: Už odchází ze svého kabinetu...

N: Tak já už taky musím :)

Eren: Tak ahoj!

N: Ještě jednou ti mockrát děkuju :)

Eren: Nemáš zač ;)