RECOVERY | bbh ✔

5. Kapitola

Hannah byla společně s Eungi ve společenské místnosti a tiše poslouchala její plány o tom, jak se dostat k Sehunovi, protože už to bylo šest dní, co jej ani jedna z nich neviděla a Eungi se chtěla na vlastní oči ujistit, že je její kamarád přesně tak v pořádku, jak jí Baekhyun tvrdil, že je.

„Měl by mít pokoj kousek ode mě," ozvala se Hannah. „Nevím, který to je, ale rozhodně bude na stejném patře jako ten můj."

„Proč jsi to neřekla hned?" vyhrkl Eungi. „Ušetřilo by mi to spoustu přemýšlení."

„Neposlouchala bys mě," namítla Hannah a Eungi se na malý moment zatvářila zahanbeně.

„To je jedno. Během večeře se vytratíme a najdeme jeho pokoj."

„Jak myslíš," zamumlala Hahnnah. Rozhodně se jí totiž do této akce nechtělo, ale nemělo cenu nic namítat, Eungi si stála na svém. A argumentovat tím, že kdyby chtěl Sehun jakoukoli z nich vidět, určitě by proto udělal něco sám, bylo rovněž bezvýsledné.

„Beztak si určitě něco vymyslel, jen aby se mohl celý den válet v posteli."

Hannah moc dobře věděla, že Eungi svá slova nemyslí vůbec vážně. Nahlas to nepřiznala, ale měla o Sehuna obavy. Věděla, co má za problémy a s čím se potýká, no snažila se to celé zlehčovat, aby ani ona do toho nespadla.

„Co to má být?"

Hannah s nevěřícím pohledem sledovala osobu na kole mířící po kamenité cestě k hlavnímu vchodu zařízení. To kolo byla stará skládačka a postava onoho člověka k ní vůbec nepasovala. Kolena díky své výšce měl vystrčená lehce do stran a červená bunda, co měl oblečenou, doslova bila do očí.

„To je Chanyeol," odpověděla Eungi s protočením očí. „Hrozný pako."

On, Chanyeol, zničehonic zabrzdil, ale jeho rychlost pro tak náhlý pohyb brzdami vzad byla příliš velká, a jeho kolo se tak zničehonic rozkymácelo. Z úst se mu vydral překvapený výkřik a ztracenou rovnováhu už znovu nenabyl a společně s kolem skončil na zemi. Z tašky, kterou podle všeho neměl pořádně zapnutou, se vysypaly obálky a pod náporem větru se rozletěly do všech možných stran. V okamžení začal splašeně pobíhat sem a tam ve snaze zase všechno posbírat, ale jeho dlouhé nohy snad jako by mu byly vlastní překážkou, protože nejedenkrát o ně zakopl.

„Vážně je tím, kým si myslím, že je?"

„Jo, pošťák. Nikomu horšímu už to svěřit nemohli. Ale co bys čekala od Baekhyunova kamaráda?"

Onen zmíněný se během chvilky objevil venku s až příliš afektovaným výrazem.

„Ty jsi fakt idiot!"

Hannah v ten moment nemohla skrýt své překvapení. Nebýt však otevřeného okna, možná by si i myslela, že snad špatně slyšela.

„Buďto si pořiď pořádné kolo, nebo choď pěšky, ale tenhle krám vyhoď někam do šrotu."

„To nikdy neudělám!" namítl Chanyeol. „Navíc- počkej! No to si ze mě děláš prdel, ne? Vážně jsi teď kopl do mého miláčka?"

„Fakt jsou kamarádi?" ujistila se Hannah a Eungi pokývala hlavou.

„Bohužel. Baekhyun sám o sobě je moc. S Chanyeolem je dvakrát moc. A to už je nesnesitelný."

„Skvělá kombinace."

„Tak nějak. Mimo téma ale. Už se ti ozval ten tvůj?"

„Ne," odpověděla Hannah. Minseok o sobě stále nedal vědět.