Prudká bolest břicha mě přinutila probudit se. Od toho včerejšího 'incidentu' se necítím zrovna nejlíp. Bolí mě hlava od toho jak se mnou bouchl o zem. Bolí mě břicho od toho jak mě nakopl. A bolí mě i pohled na Lucase. Když mě bránil, obdržel pár ran i on. A je to všechno moje chyba. Rozhodla jsem se dát si sprchu. Cítím se pošpiněná tím hnusným parchantem.
Tentokrát už nebudu dbát na to, že nejsem doma a dám si pořádně dlouhou sprchu. Užívala jsem si příjemně horkou vodu stékající po celém mém těle. Na ruku jsem si nalila trochu šampónu a opatrně ho vmasírovávala do vlasů. Na zadní straně hlavy jsem nahmatala napatrnou bouli. Je pravda že jsem se uhodila dost. Abych pravdu řekla, bolí mě úplně celé tělo. Pomalu jsem si začala šampón smývat z vlasů. Když jsem byla hotova, odhrnula jsem závěs a opatrně si stoupla na dlaždičky. Nepříjemně studily, takže jsem si pospíšila s utíráním abych co nejdříve mohla zalézt zpátky do postele za Lucasem. To se mi ale moc nevyplatilo, protože jsem uklouzla a spadla na kraj sprchového koutu. Cool, teď mám naražený i zadek.
Rychle jsem přeběhla chodbu a zavřela za sebou dveře do Lukova pokoje. Ze skříně jsem vytáhla čisté Lukovo tričko a šla si lehnout zpátky k němu do postele. Zavrtala jsem se pod peřinu a přitulila se k Lukovi.
"Víš že miluju když máš na sobě moje trička?" řekl aniž by otevřel oči a koutky se mu roztahovaly do malého úsměvu. Miluju jeho úsměv a ďolíčky, které se mu při něm vytvoří. "Promiň, neměla jsem nic čistého na převlečení, tak jsem si půjčila tvoje tričko. Nevadí ti to?"
"Slyšela jsi mě před chvílí, ne?" tentokrát už otevřel oči když začal mluvit. "I když bez něho bys vypadala mnohem líp," ušklíbl se a šibalsky se usmál. Převalil se na mě.
"Lucasi!" zasmála jsem se a rukama tlačila do jeho hrudi.
"No co? Přece nebudu lhát." pokrčil ramena a zase se široce usmál.
"Jsi prase, vždyť máš dole rodiče." podívala jsem se mu do očí. Zorničky měl rozšířené tak, že okolo nic byl jen malý proužek modré.
"No vidíš, a tohle všechno se mnou děláš právě ty." Rty mi začal třít o klíční kosti. Zničehonic přestal a přesunul se k mým rtům. Jemně mi jazykem obkresloval spodní ret a rukou mi začal zajíždět pod tričko. Když se dotkl mého břicha, sykla jsem a on se ode mě odtáhl. Sedl si obkročmo na moje stehna a vyhrnul mi jeho čistě černé tričko těsně pod prsa. Jeho pohled ztvrdl jakmile se podíval na velkou modřinu na mém břiše. Doteď jsem o ní nevěděla.
"Já toho hajzla zabiju!" vykřikl a já jsem sebou cukla. Byl opravdu vytočený, až z něj šel strach. Takhle jsem ho ješte neviděla. Ani včera takový nebyl. Nejspíš si myslel že mi nestihl nic udělat, protože přišel zrovna když se snažil mě svléknout. Při té představě jsem se otřásla. Vstal z postele a začal se soukat do jeho úzkých černých džín. "Kam jdeš?" nechápavě jsem se na něj podívala.
"Jak jsem říkal, jdu ho zabít! Jak si kurva mohl dovolit ti tohle udělat?! Nikdo ti nebude ubližovat, rozumíš? Proč jsi mi neřekla že ti tohle udělal?!"
"Já.. Nechtěla jsem aby jsi ho tam umlátil k smrti." provinile jsem se na něj podívala. Ale jak tak koukám, je dobře že jsem mu to tam včera neřekla. Nechci vědět co by se tam stalo.
"No, fajn. To je ale přesně to k čemu se teď chystám!" přibližoval se ke dveřím. Rychle jsem vystřelila z postele a postavila se před dveře.
"Co sakra děláš?! Jdi od těch dveří, teď hned!"
"Lucasi, přestaň na mě řvát! Nejdu, nechci aby jsi za ním šel a zbytečně si dělal problémy!" začala jsem křičet pro změnu já.
