Luke's POV
Zrovna jsem se sprchoval, když mi z pokoje začala hrát písnička od Green Day. Vypnul jsem vodu a rukou si sklepal kapky z vlasů. Obmotal jsem si ručník okolo pasu a spěchal k telefonu, s vědomím, že je to Emma. Hovor jsem přijal. "Ano lásko?" začal jsem bez váhání. Pro Emmu mám nastavené speciální vyzvánění, takže vím, kdy mi volá ona, nebo kdy mi volá někdo jiný.
"Oh. Lucasi, to jsem já, Tess. Emma chtěla, abych ti zavolala. S nikým jiným prý mluvit nebude.."
"Jasně, hned jsem tam." položil jsem telefon a rychle se oblékl. Seběhl jsem dolů, kde jsem se obul a s klíčema a mobilem v ruce jsem rychle nasedl do auta. Vyrazil jsem na cestu a zanedlouho jsem ťukal na dveře domu, kde Em bydlí.
Otevřela mi Tess, s neutrálním výrazem v obličeji. Pozdravil jsem ji a rychlou chůzí jsem šel k Emminým dveřím. Zaťukal jsem a čekal než mi dá najevo, abych šel dovnitř.
"Jestli tu není Luke, tak bež pryč." slyšel jsem tlumený hlas zpoza dveří. Zmáčkl jsem kliku a pospíchal až k ní. Ležela na posteli a brečela. Hned jsem si vedle ní lehl a silně ji objal. "Jsem tady, neplakej.." snažil jsme se ji utěšit.
"Nikam nechoď, prosím." vzlykala mi do hrudi a v ruce mačkala moje tričko.
"Nikam nepůjdu, slibuju. Budu tu s tebou." Hned jsem věděl, jak ta návštěva doktora dopadla. Jen jsem to nechtěl slyšet a už vůbec jsem nechtěl, aby to byla pravda.
Těžce si oddychla a utřela si slzy. "Řekl mi, že se to nedá spravit. Že ta nehoda byla ošklivá a že se to nespraví. Už nebudu chodit.." rozplakala se nanovo a já ji stiskl silněji. Oči mě začali pálit a zanedlouho mi po tváři stekla první slza. Políbil jsem ji do vlasů a hladil ji po zádech.
"Zvládneme to lásko, miluju tě, dobře?" šeptl jsem.
"Věděla jsem to. Věděla jsem, že už budu mrzák napořád. Já tě nemůžu zatěžovat, Luku. Jsi mladý a máš toho hodně před sebou. Nemůžu ti stát v cestě." zvedla pohled k mým očím.
"Můžeš. Stojíš mi za to."
"Nestojím. Ničím ti život.." vzlykla.
"Neničíš. Právě naopak. Děláš ho lepším, Em. Chápeš?"
Jen kývla.
"A teď se usměj. Protože tohle ti nesluší." řekl jsem a pohladil ji po místě, kde se jí tvoří ďolíčky, když se směje. A ona se doopravdy usmála. "Miluju tě." jemně jsem ji políbil.
"Já tebe taky.." řekla, když jsme se odtáhli.
Pořád jsem ji svíral v náruči. Už nebrečela, zacož jsem byl rád. Odhrnul jsem jí vlasy z tváře a zastrčil jí je za ucho. Spokojeně oddychovala a oči měla zavřené. Políbil jsem ji na čelo a ona se lehce usmála. Pohladil jsem ji po tváři a ještě víc ji k sobě přitiskl.
