Fall in love - LH |CZ|

Kapitola 38

Seděla jsem v jeho objetí asi 10 minut a ještě pořád jsme neměli v plánu se od sebe odtáhnout. Donutilo nás ale otevření dveří. Najednou jsme zrak nesoustředili na sebe, ale na osobu mezi dveřmi, která se zasekla jen co nás uviděla.

"Omlouvám se, nechtěla jsem vás," začala nervózně přešlapovat z nohy na nohu. "Nechtěla jsem vás vyrušit." Otočila se na podpatku a odešla.

Nepochybuju, že jen, co se za ní zavřely dveře, už vyprávěla ostatním, v jaké poloze nás našla. To by totiž nebyla Catherine, kdyby si něco nechala pro sebe.

"Měli by jsme jít," zvedla jsem se ze země a oprášila si zadek, který byl určitě špinavý, vzhledem k tomu, že zem, na které jsme seděli rozhodně čistá nebyla. Rozešla jsem se ke dveřím a slyšela za sebou jen tichý povzdech. Neotáčela jsem se, protože jsem věděla, že tam pořád seděl a já bych se k němu vrátila, jen co bych se podívala do jeho poměnkových očí.

Přesně jak jsem očekávala, Catherine seděla Ashtonovi na klíně a společně s Calem a Michaelem tvořili kroužek, ve kterém si potichu šeptali, čehož nechali hned, co jsem za sebou zavřela dveře. Všichni se vrátili na svá místa, jako by se předtím nic nedělo.

"Tak, probrali jste něco?" Catherine se nevinně usmála.

"S něčím jazykem v puse se těžko mluví, Catherine!" zasmál se Cal a sťouchl Cath do ramene.

"Jo, přesně takhle to nebylo Calume," odsekla jsem. "Nelíbali jsme se."

Když jsem to dořekla, Calum zaskuhral a vytáhl z kapsy peněženku a bankovku, kterou z ní vytáhl, podal Ashtonovi.

"To nemyslíte vážně," ozval se hlas za mnou a já se rychle otočila a prudce narazila čelem do jeho čelisti.

"Panebože. Promiň!" přejela jsem mu prsty po místě, kam jsem ho praštila.

"Vidíš Luku, samou láskou by tě zabila," Michael se zasmál. "Nechápu jak jsi ji mohl vyměn-" Než to stihl doříct, Lucas se na něj zlostně podíval a já nevěřícně koukala na něj.

"Tak takhle to bylo," vydechla jsem se slzami v očích a naštvaně odešla z místnosti.

Luke's POV

"Jasně Mikey, díky." poplácal jsem ho ironicky po rameni a rozešel se ke dveřím, kterými před chvílí Emma zmizela.

"Stejně bys jí to musel říct," Catherine se na mě podívala a pohladila Michaela po ruce. "Je to tvůj bordel."

Chápu, že to Michael nechtěl říct a teď se asi cítí špatně. Taky samozřejmě chápu, že si za to můžu sám, ale tohle rozhodně není způsob, jakým jsem chtěl, aby se to dozvěděla.

Otevřel jsem dveře a vyšel na chladný vzduch. Po zádech mi přeběhla husí kůže. Nemusel jsem hledat dlouho a našel jsem Emmu za rohem, opřenou o zeď s hlavou v dlaních. Jemně jsem ji rukou přejel po předloktí, aby věděla, že jsem za ní přišel a chci jí to vysvětlit. Všechno. Nepatrně nadskočila a když se na mě podívala, ustoupila o pár kroků dozadu.

Utřela si slzy a zhluboka vydechla. "Potřebuješ něco?"

"Em, chci ti to jen vysvětlit." Popošel jsem k ní, ale ona zase ustoupila.

"Stalo se to, když jsme spolu ještě byli, nebo po tom, co jsi se se mnou rozešel?"

"Emmo," prohrábl jsem si vlasy a ona jen zakroutila hlavou.

"Vážně, nepoznávám tě, kde je můj Luke?" Viděl jsem další slzu stéct po její tváři a konečně si ji k sobě za ruku přitáhl.

"Pořád jsem tvůj Luke.."

"Ne nejsi. Už nikdy nebudeš. Uvědomuješ si, že zatímco sis tu s někým užíval, já na tebe čekala a odpočítávala dny, kdy tě zase uvidím a budeme spolu?"

Měla pravdu. Já ji jen tak opustil a ona na mě celou tu dobu čekala. Tohle by se teď nedělo, kdybych nebyl idiot.

Cítil jsem ruku na svojí hrudi a nebyl si jistý, co chce udělat. Překvapilo mě, když mě od sebe odstrčila. "Už nikdy se mě nedotkneš. Nezkusíš na mě ani promluvit. Vážně Luku, tak moc ses mi zhnusil,"

Doufal jsem, že to nemyslí vážně, že to říká jen protože je naštvaná, jenže ona dodala něco, co mě totálně srazilo na kolena.

"Nesnáším tě, Lucasi,"