°7°

1.7K 43 0
                                    

Zítra máme jet na výlet a sraz máme v centru, jenže nechci jet brzo ráno autobusem, proto teď asi v 10 večer vystupuji na hlavním nádraží s úmyslem, že přespím u babičky, která mě u sebe vždycky nechá.

Za půl hodiny končím v práci. Dáme sraz u stadionu? Logan měl brigádu v hospodě naproti stadionu, kde byl včera hokej.

Těším se <3

"Babi? Jdu ven!" Zakřičela jsem z chodby a začala se obouvat.

"Do 11 budeš doma." No tak to nevím, když o půl končí Logan, ale lepší něco než nic.

"Fajn." Zabouchla jsem za sebou dveře, rychle seběhla schody a rychlým krokem šla ke stadionu, protože cesta mi trvá necelou půl hodinu. Prošla jsem milionářskou čtvrtí, která místy budí v noci strach. Přitáhla jsem si riflovou bundu víc k tělu a ruce dala do kapes.

Před hospodou venku sedělo dost lidí, takže jsem mu neměla za zlé, když skončil o čtvrt hodiny déle. Za těch pár minut jsem stihla pokecat s hokejistou z vedlejšího města. Hrál za juniory a byl fakt kus, bohužel je zadaný.

Pozdravili jsme se objetím, nechtěla jsem ho pustit.

"V kolik máš být doma?"

"V 11." Podíval se na mobil a pak na mě.

"Tak já tě půjdu doprovodit jo?" 

Celou cestu jsme se bavili o všem možném, jakoby jsme byli dlouholetí kamarádi. Smáli jsme se a já si přála, aby to nikdy neskončilo. 

O půl 11 přijel na zastávku autobus, protože nechtěl jít zpátky domů pěšky. 

"Měj se." Objala jsem ho a podívala se mu do očí. Sklonil se mě hlavu a dal mi pusu, která přerostla v líbání. Rty měl hezky plné, teplé. Takové, od kterých se nikdy nechcete odtrhnout, nikdy jich nemáte dost. 

too young, too dumb to know things like loveKde žijí příběhy. Začni objevovat