V pasti psychopata

Žhavá chvilka

Prohl jsem se v zádech a prudce vydechl všechem vzduch v plicích. Tohle bylo trochu moc. Naštěstí se to dalo. Zase jsem se nadechl, abych tady nezmodral. ,,S-saii"

Jak to řekl. Bože já z něj umřu. Začal jsem si ho pomalu připravovat. Mezitím jsem si ho přitáhl do polibku.

Polibek jsem s radostí přijal. Přece jenom nepotřebuju, aby mě někdo ze sousedů z vedlejšího města slyšel, že? Nohy jsem mu obmotal kolem pasu a snažil se soustředit jen a jen na ten pocit.

Polibky mi oplácel, já mezitím tam dal už tři prsty a svou chloubou jsem se začal o něj otírat. Už jsem byl tak rozpálený. Na mysl mi vlezlo jak by byl úžasný v podvazcích a od krve..... Awwwwww budu muset někomu vzít krev. Chci ho vidět. Nebo, bych ho mohl naučit kouzlu vražd....

,,Nnh~," zasténal jsem, když jsem ucítil dotek na mé chloubě. Pokud ho do mě do chvilky nedá, obavám se, že vyvrcholím o dost dříve jak on.

Najednou vyvrcholil. „Ale, ale, ale. Tady je velice neposlušná služka co se udělá dřív jak její pán~. Tady někdo zaslouží trest~.“ Kousl jsem ho do krku a vytáhl prsty. Okamžitě jsem je vyměnil za svou chloubu.

Bohužel jsem pohořel. A ty jeho uklidňující slova mi moc nepomohla...ale nestěžuji si. Najednou, se mi splnil "sen" a já ucítil místo prstů jeho chloubu. Prohnul jsem se v zádech, protože to samozřejmě bylo větší.

Rozmýšlel jsem se, jestli mu mám nechat podvazky nebo ne.... „Tak co zlato, mám ti nechat tvé podkolenky s podvazky~.“  Hnul jsem prudce pánví na proti němu.

,,T-to je na vás, pane," vydal jsem se sebe celkem srozumitelnou větu. Pak mi ujel takový, velký a bůh ví jak hlasitý vzdech. I když bych se pána boha nedovolával.

Od jedné bradavky jazykem sem sjel k jednomu rozepínání a rozepl jsem mu ho zubama. To jsem opakoval i na opačné straně. Pak jsem mu je jemně stáhl. Jenže jsem z něj tak trošku vyjel......

Začal mi je pomalu rozepínat na což jsem se celkem těšil, i když mi nijak nebránily v pohybu, budu spokojený, až budou dole. Už byly dole, avšak dá se říct, že dole bylo i něco co mělo být nahoře. To se mi moc nelíbilo, takže jsem nespokojeně zamručel a celý jsem se posunul dolů za jeho chloubou.

„Ale tady je někdo nabručený.“ Rychle jsem do něj přirazil. Ihned se nádherně prohl. To mě donutilo znovu přirazit.

,,Nabru-čený ne,- ale tak- proč ne?" Odmlčel jsem se vždy, když přirazil, protože bych to jinak asi nezvládl doříct.

Za tu jeho větu jsem ho silně kousl do krku. Krásněl zavzdychal.

Uběhlo ještě pár slastných chvílek, když už jsem cítil, že budu. Doufám, že mu to nebude vadit. Hmm... Mám mu to říct? A stihnu to? ,,S-sai já-"

Než to dořekl tak se udělal. Za to jsem ho otočil na břicho a bral si ho tvrději. „Já ješ-ještě potřebuju chvilku~~.“ Pak jsem se mu zakousl do šíje.

Nevydržel jsem to a udělal jsem se dřív než, jsem mu to stihl říct. Očividně to nebylo ani potřeba, protože ho to nenaštvalo. Takže jsem byl přetočen a nechával ho dělat co chce dokud se taky neudělá.