V pasti psychopata

Malý problém

Dojeli jsme domu. Noze jsem dal do speciální skříně i s katanou. Nejen že je sbírám a vraždim s nimi. Nákup zatím uklízel a já začal vařit.

Ukidil jsem nákup. Teda alespoň jsem se snažil uklidnit nákup. Občas mi musel říct co kam patří.
,,Co to kuchtíš?" zeptám se a přijdu k němu.

Přitom se na mě trošku pověsil. „Svickovou. Máš ji rád že jo?" Zeptám se. Protože nechci dělat další jídlo... Na to jsem už línej a navíc mám pro něj nebo spíž pro sebe ve sklepě něco přichystané he he.

,,Nevadí mi," řeknu. Sežeru cokoliv. Ale moje prababička vařila nejlíp. Ajaj, radši nevzpomínat.

Nandal jsem to a dal to na stůl. „Itadakimas." Hned jsem se pustil do jídla a pozoroval jak mu chutná.

To je výborný! Dobře, moje prababička a on. Už jsem dojídal, když jsem si uvědomil jeho pohled. Vzhlédl jsem a stydlivě se na něho usmál.

Byl tak roztomilý. Chci ho vidět v tom sklepě co bude dělat.... Sakra. Ještě ne! On se mi postavil! A to musím ještě za tou blbou psycholožkou..... Kurva.

Začal se chovat divně. ,,Jsi v pohodě?" Zeptám s.

Byl jsem rudy až na prdeli. „J-jo. Uhm.... Umyješ ještě nádobí? Já si musím odskočit." Postavil jsem se tak, aby to neviděl. A snažil se odejít. Šlo to pěkně blbě když byl už v pozoru.

Naklonil jsem hlavu na stranu. Choval se divně a taky.. Taky si chránil rozkrok.... Cha! Mě neoblafne. Vstanu a rozejdou se za ním. Tohle bude zajímavý.

U záchodu jsem si všiml, že jde za mnou. „Co tu děláš? Já jdu jen na záchod." Nervózně se zasměju a rychle se snažím utéct na záchod.

,,A nemáš nějaký problém?" zeptám se jako nevinný děcko. Tuhle svoji stránku zbožňuji. Rychle ho dojdu a začnu ho osahávat. My jsme nadržení křečci.

„N-ne." Lež asi nevyšla jelikož mě začal osahávat. Já to nevydržel když mi zajel do kalhot a vzdychl jsem. To jsem ho začal líbat a namackl ho na zeď.

On mi lže a to bych mu mohl tak krasně pomoct. Jako by se mu to nelíbilo... Nakonec to jeho sebeovládání nevydrželo a převzal iniciativu. Pomalu, ale jistě jsem se rozvdychával.

To jeho vzdychani. Sakra... Tak to necháme na později a té psycholozce zavolám a omluvím se. Začal sem mu sát kůžičku na krku a rukama mu zmáčkl zadek. „To tě po včerejšku neboli?" Zeptám se ho prisaty na jeho krku.

Syknu. ,,Bolí... Hodně. Ale to nevadí. Přece něco vydržím," hlesnu. On stále přisátý u mého krku dopřávajíc mi slastné požitky něco zamručí.

„Jak myslíš." Řeknu přísaty na jeho krku. Sundám mu tričko a začnu zpracovávat bradavky.

Prohnu se v zádech a bolestně zavzdychám. Moje bradavky jsou trochu rozbolavělé z těch jeho předchozích péčích.

Od nich udělám vlhkou cestičku k podbřišku. Tam mu rozepnu kalhoty zubama a stáhnu spolu s trenkama. Ihned na mě vyskočí jeho problém.

Táhle zakňučím když přejede k podbřišku, načež po jeho vysvobození mého prince zavzdychám. Už byl uvězněný dlouho. Prsty mu zajedu do vlasů a trochu se snažím pohnout jeho hlavou k mému přirození, aby pochopil.

Hned jsem ho uchopil do úst. Jemně jsem ho kousl a začal jsem pohybovat hlavou.

Prohnul jsem se v zádech a zase zakňučel. Tohle mi nesmí dělat!

Použil jsem zoubky. Myslel jsem, že se už neudržím.

,,Gaah~" to si dělá prdel... Spíš bude dělat tu moji, Hah... To není vtipný.

Chvíli před koncem jsem přestal a odnesl ho do postele. A vlezl mu mezi nohy.

On si dovolil přestat. Jako bych to nečekal. Po tom co mi tak šikovně vlezl mezi nohy jsem měl jasné pokračování.