V pasti psychopata

Záchvat

Povalí mě na postel a začne dravě líbat. Užívám si jeho dominanci. Nohy od sebe mírně odtáhnu a nechávám mu přístup k mému stavějícímu rytíři. Nebyl to on kdo potřeboval pomoc?

Tak a teď je to on kdo potřebuje hlavně pomoc. Odtáhnu se. Přiblížím se k jeho oušku. „Chceš vidět překvapení ve sklepě~." Zkousnu mu ho a rukou mu zpracovávám bradavku.

Zavzdychám. Šance, že se z toho sklepa dostanu je... Asi jedna ku miliónu, ale adrenalin v mých žilách chtěl něco riskantního. Zmohl jsem se jenom na kývnutí.

Jen jsem se pekelně usmál. Vzal jsem ho za ruku a odvedl ho tam. Otevřel dveře a nechal ho vstoupit. Potichu jsem vlezl za ním. Opřený o dveře jsem nás zamkl. Rozhlížel se a já po tichu šel za ním. Přitáhl jsem si ho za pas. „Tak co by sis chtěl zkusit~"

..je..toho dost. Kde tohle všechno mohl šlohnout?! Ani mě nenapadlo, že by to mohl koupit. Na to by v kavárně nikdy nevydělal. ,,Netuším," řeknu a nervózně se zasměju. Dost se bojím co ho napadne. Většina z toho vypadá tak bolestivě...

Viděl jsem se mihnout strach. To mě nabudilo. „Ale no tak zla~to~." Kousnu ho silně do krku.

Rychle se nadechnu z toho šoku když jsem ucítil jeho zuby na těch mých. Avšak hlava odmítla spolupracovat a odklonila se od něho, aby měl lepší přístup.

Tohle se mi líbilo. Pomalu jsem ho dostrkal ke stěně kde jsem ho k ni přivázal a dál mu dělal značky po těle.

A jsem v pasti. Jak nečekané. Moje ruce se musely dát nahoru. Zatím, ale nedělá nic špatného. Jen si mě značkuje.

Přestal jsem v činosti a šel ke stolu. Vzal jsem šátek a dal mu ho přes oči. „Takhle si to užinješ víc~." Olízli jsem mu ouško po celé délce.

Odchazí ode mně. Já to říkal! Odejde a nechá mě tu vzrušeného shnít... Dobře, zase se vrací, ale nelíbí se mi to co drží. Prej si to užiju víc. Nemyslím si. Pak mě dostal zase do kolenou po tom co mi přejel po uchu.

Šel jsem si znovu ke stolu pro bič. Jen tak jsem přejížděl po jeho těle. Jeho kamarád byl taky už v pozoru.  A já  ho jemně švihl přes zadek.

Třásl jsem se vzrušením a strachem. Netuším co chce dělat a to se mi líbilo i nelíbilo zároveň. Bič, ale ještě poznám. Dostal jsem jím přes zadnici. Trochu jsem se prohl a čekal co bude dál. Vypadá to, že nebudu čekat dlouho.

Opakoval jsem to stále dokola a švihl jsem ho pokaždé jinde. Byl to nádherný pocit. Ale chtěl jsem ho zabít.... Jenže já nechci.... Odhodil jsem bič a vrhl se na jeho rty.

Pokračoval a já občas vykřikl bolestí. Avšak snést se to dalo. Pak přestal a já ucítil jeho rty na těch svých. Do polibku jsem se zapojil.

Byl jsem vynervovaný. Začal jsem mu rukama nevědomě drtit boky. Přirazil jsem ho více ke zdi. Já mu nechci ublížit!

Bojím se. Přitisknutý na studenou zeď sklepa nebylo nic příjemného. ,,H-hej," řekl jsem dost opatrně, že by na to nemusel brát vědomí.

Rychle jsem ho rozvázal. „Uteč." Tohle jediný jsem řekl a chytl se za hlavu. Začal jsem s ní třískat o zeď.