V pasti psychopata

I love u ever

Začal jsem vidět rudě. „Nic se nestalo... Prosím neřešme to. Máme pěkný večer." Usměju se krvelačně.

Jeho úsměv byl jiný... „Proč se směješ jako joker? To si snad jeho dvojče?" Zasměju se. Ale on nehnul brvou.... Co se děje?

„A co když ano?" Řeknu zcela vážně. „Co když řeknu, že to byla krev?" Jdu krok blíž k němu. On nevědomky couvne ke zdi.

„To byl vtip, že jo? A s kým si se porval?" Tak jo, teď mi nahání strach jako novodobý joker....

„Nebyl to vtip, proto stačí málo slov a člověk nevěří... Jak patetické, povědomé a vtipné." Začnu se hrozně smát. Lidi jsou různí a vtipný.

Nemohl jsem mu věřit... To není pravda. „To není pravda. Ty jsi úžasný člověk a s kým si se porval."

„Spíž koho jsem zabil ne?" Řeknu s úsměvem. Když mu skočím do řeči. „Ne vždy je tak jak vypadá zlato." Jdu k němu zase blíž.

Zase u krok ustoupím. To co říká nemůže být pravda.... ,,Ne já ti nevěřím."

Tak tohle mě více pobavilo. Tuhle zábavu jsem neměl dlouho.... Ani si neuvědomuje jak mě to nažhaví. ,,Lásko jsem ze všeho trochu smutný, kdyby se do toho teď nerýpal, nechal bych si tě déle." Zatvářím se jak ublížené štěně.

Zarazil jsem se jak jsem se dostal úplně ke stěně. Žádná cesta úniku... Nemohu uvěřit co je zač... Ale dává smysl co měl za prášky a proč se vyhýbal různým tématům. ,,Nemohu uvěřit.... Že si celou dobu tohle plánoval..." Byl jsem z toho zlomený.

Jeho zoufalí výraz, když narazil do stěny mluvil za vše. Zlomil jsem ho. ,,Ano plánoval, že si tě nechám jako hračku pro pobavení, ale musel si do všeho strkat ten svůj nos." Zasměju se. z kapsy vytáhnu nůž. Jsem id něj dva kroky.

Usměju se se slzami v očích. ,,Dobrá, chápu... Ale i tak tě můj vraždíci brouku miluji. Byť ty mě ne jako kočka vodu." Nad tím se trošku usměju. Být to za jiných okolností, smáli bychom se teď spolu.

,,Sayonara." Řeknu s velkým úšklebkem. Bodnu mu nůž přímo do břicha. Jeho výkřik jsem utlumil polibkem. Líbal jsem ho a přitom bodal dokud nevydal poslední hlásku. Moje poslední rána byla zasažena tam kde má srdce.

Při posledním polibku jsem cítil pouze bolest smíšenou s radostí z toho, že se se mnou aspoň tak to loučí. V příštím životě budu lepší. Až se potkáme znovu budeme v tom spolu. Při poslední myšlence na naše další setkání se mi vše zatemnilo úplně.

Po tom co upadl na zem jsem byl celý od krve. Smál jsem se jako šílený. Chtěl jsem krásný večer, ale ty si ho musel pokazit. Ha ha ha! Tak zlato, budeš u mě ve sklepě vystavený lásko do mé smrti, ať každý vidí co se dělat nemá. Ať každý vidí co si zničil. Ale neboj se, budeš se u toho bavit jako u hororech v kině. Rozesmátý vezmu jeho tělo přes rameno a jdu domů.