Hvězdná brána Vize

23. Přátelé

Nepřátelské lodě vystoupili z hyperprostoru a ukázalo se, že to jsou lodě Pegasských Asgardů.

„Připravte se střílet na můj rozkaz," přikázal Caldwell, který seděl ve svém křesle a díval se z okna na nepřátelské lodě.
„Připraven jako vždy, pane," odpověděl Kleinman.
„Madam, kontaktují nás," prohlásil Marks.
„Na obrazovku," odpověděla Carterová.

Během pár okamžiků se na všech lodích i ve všech městech na obrazovkách objevila asgardská tvář.

„Zde vrchní velitel Thorvill. Přicházíme v míru a s nadějí, že obnovíme naši rasu," prohlásil Asgard, který se objevil na obrazovce.
„To je, ale překvapení, jak jste nás vůbec našli," zeptal se Caldwell. Thorvill řekl, že ve městě nechali lokalizační maják.
„Tady Woolsey, velitel Expedice Atlantida," prohlásil Woolsey, „mohu se zeptat, jak byste chtěli obnovit svoji rasu?" Zeptal se zvědavě Woolsey, protože nevěřil, že by někdo dokázala obnovit svoji rasu ani Asgardé.
„Teď, když už jsme poslední přeživší z kdysi velice mocné rasy, se naše rada rozhodla, že nechce dopadnout stejně jako naši bratři v Idě," mluvil Thorvill, protože opravdu nechce, aby Asgardé vymřeli úplně," Přišli jsme s vámi uzavřít mír a zároveň vás požádat o útočiště před Wraithy, kteří nás honí po celé galaxii," dopověděl Thorvill a čekal na reakci ostatních.

Do rozhovoru se nyní zapojila i plukovník Carterová, která pouze naslouchala argumentům z úst Thorvilla.

„Pane Woolsey, nemusím Vám připomínat, že z tohoto spojenectví bychom mohli velice vytěžit," prohlásila Carterová, s nadějí, že se rozhodne pro spojenectví.
„Jak to myslíte?" Zeptal se Woolsey, protože moc to nechápal.
„No, když nám Idští Asgardé zanechávali jádro se všemi informacemi, Thor do datových krystalů nechal nahrát i většinu asgardských vědomí," informovala Sam Woolseyho, „Thorville, podle toho, co víme, se Vám podařilo díky experimentům na lidech problém s klonováním překonat, že?" Zeptala se Sam.
„Ano, nyní jsou naše těla více silná a odolná, žádné nemoci, žádná degenerace," odpověděl Thorvill.
„Pane, s jejich technologií klonování těl, bychom mohli oživit těla Idských Asgardů. S jejich pomocí to dokážu. Jde jen o to, zdali s nimi opravdu navážeme spojenectví," informovala nadšeně Sam Woolseyho.
„To je teď na diplomatech a IOA. Teď když mě na moment omluvíte, kontaktuji mé nadřízené," odpověděl Woolsey, který se nechal spojit se Zemi.

Na oběžné dráze stále zůstávalo deset Vanirských a osm pozemských lodí. Ty však deaktivovaly zbraně a v klidu čekali na kontakt od pana Woolseyho. Ten se po necelých pěti minutách konečně ozval.

„No Thorville, zdá se, že argumenty plukovníka Carterové vyvolali v očích mých nadřízených veliké sympatie. Odyssea za chvíli otevře superbránu, kterou proletí tel'tak s představenstvem IOA na palubě," informoval Woolsey.
„Dobrá, vše co chceme je jen znovuzrození naší rasy," odpověděl Thorvill.

Po deseti minutách tel'tak dosedal na molo Atlantidy. Coolidge spolu s dalšími členy IOA nastoupil do prvního transportéru, kterým se dostali do patra s řídící místností, odkud se vydali do zasedací místnosti, kde již čekali Thorvill, Richard Woolsey a plukovník Carterová.

Když začalo jednání, tak Coolidge si vzal slovo, chtěl vědět, co jim Asgardé mohou nabídnout.

„Můžeme vám nabídnout klonovací techniku, díky níž byste mohli oživit naše bratry z Idy," řekl Thorvill s nadšením.
„Co dále nám můžete nabídnout?" Zeptal se znovu Coolidge arogantně.
„Můžeme nabídnout naše obleky, které se přizpůsobí jakémukoliv tělu a tělo je pak lépe chráněné, dále můžeme nabídnout ochranu této kolonie svými loděmi," odpověděl Thorvill a jeho nadšení stále nevyprchalo, dokud Coolidge neřekl další věc.
„Neberte si to osobně, ale i staré cestovatelské lodě si s vaší „lodi", pokud tomu tak chcete říkat, poradili, takže nevím, jak byste nám pomohli," prohlásil Coolidge a opřel se vítězně do svého křesla.

V této chvíli celá konferenční místnost utichla, Thorvill seděl jako opařený, nemluvě o zástupcích IOA a plukovníku Carterové. Coolidge si jen tak seděl a houpal se ve své židli spokojen se svým momentálním vítězstvím. To mu však nestačilo a začal pokládat další otázky.

„Máte ještě něco jiného k nabídnutí?" Zeptal se opět arogantně Coolidge.

Nyní přešel Thorvill k ofenzívě, vytasil eso schované přesně na takovouto situaci.

„Antický energetický článek," prohlásil Thorvill a seděl ve svém křesle a začal se usmívat, protože tohle muselo Coolidge umlčet.

Coolidge se zhoupl tak prudce, že spadnul na zem, čímž pobavil většinu přítomných. Poté, co se opět posadil se na Thorvilla podíval.

„Co prosím?!" Zeptal se nevěřícně Coolidge.
„Předpokládám, že mluvíte o ZPM, teda o modulu nulového bodu, který získává svoji energii ze subprostoru," ptala se Sam a dívala se na Thorvilla a chuť praštit Coolidge za jeho chování se ji snížila.
„Ano," odpověděl vítězně Thorvill.

Coolidge, otupěn svojí porážkou složil ruce a tentokrát pokládal otázky v přátelském tónu.

„Thorville, mohu Vám tak říkat?" Zeptal se příjemně Coolidge, „co můžeme nabídnout my vám?" A díval se na Thorvilla.
„Útočiště a spojenectví," odpověděl Thorvill, „to je vše, co požadujeme. Věříme, že díky jádru, které vám přenechali naši bratři, bychom mohli dosáhnout obrovského pokroku ve vědě a mohli bychom vám pomoci v boji s Wraithy," prohlásil Thorvill.
„Když nás na chvíli omluvíte, prodiskutujeme vaše návrhy," řekl Coolidge.

Thorvill na chvíli odešel z konferenční místnosti, kde tak zůstali pouze zástupci IOA, Richard Woolsey a plukovník Carterová.

„Tak co si o tom myslíte?" Zeptal se Coolidge, ale v jeho hlase zněly velké pochybnosti.
„Já myslím, že je to snad zcela jasné, ne?" Prohlásila Carterová a vražedně se dívala na Coolidge.
„Já bych to tak jednoznačně neviděl," odpověděl arogantně Coolidge.
„Přestaňte si hrát na drsňáka, všichni tady jsme viděli, jak jste reagoval a choval se k Thorvillovi, když nám nabídl ZPM, jak jste změnil tón, jejich pomoc se nám proti Wraithům bude hodit, sami je nezvládneme, navíc se můžeme vzájemně ještě mnohé naučit," mluvila Sam, jak kdyby chtěl Coolidge zadupat do země.
„Ale já..." Coolidge nestihl doříct, když ho přerušila Sam.
„Kdybyste byl aspoň chlap, tak to přijmete a nebudete tady na nás zkoušet to divadélko," domluvila Sam naštvaně.
„Osobně se postarám o to, aby se tato záležitost prošetřila, a Vy už se mnou nebudete tímhle tónem mluvit nebo se postarám, abyste byla odvolána z Hammonda," odpověděl Coolidge a vyhrožoval Sam.
„To klidně můžete Coolidgi, ale do toho, kdo bude velet pozemským lodím, nemáte Vy co mluvit, to je rozhodnutí amerického letectva, pane," pověděla Sam a chuť zabít Coolidge se ji ztupňoval.
„To se ještě uvidí, ale přesuňme se k nabídce Thorvilla, kdo je pro spojenectví?" Odpověděl a zeptal se zároveň Coolidge.

Devět z deseti přítomných lidí zvedlo ruku pro, poražený Coolidge jen sklesle sledoval svoji porážku a to, jak všichni podávali ruku plukovníku Carterové, která je všechny přesvědčila.
O necelou minutu později se Thorvill vrátil do zasedačky, aby si vyslechl verdikt.

Woolseyho, oficiálně přivítal Thorvilla a Asgardy na Lantee, prozatím se můžou ubytovat v Hibernii, která je zcela neosídlená, jen vědci zde jen vytváří drony, takže se jim nebudou plést do jejich záležitosti, zároveň bych je chtěl požádat, aby je informovali o každém důležitém kroku, kdyby se vydali někam mimo planetu, jen pro případ úniku informaci. Thorvill, jen řekl, že se nemusí bát, že radši by zemřeli, než vyzradili jakékoli důležité informace. Woolsey se ihned uklidnil. Thorvill poté řekl, že jich je něco kolem pěti set. Carterová poté odpověděla, že s připočítáním Asgardů v Jádru mluví o dvou až třech tisících.