Hvězdná brána Vize

15. Rozhodnutí

Sheppard následně přistál s městem a Woolsey mu řekl, že to bylo nádherné přistání. Poté dostal informaci, že IOA se neočekávaně rychle rozhodla nechat druhé město tady, prý je prvořadý cíl zničit Wraithy i Vaniry, nepřátelé z Idy budou další v řadě. Navíc, když už nemají problém s Luciánskou Aliancí, kterou ničí Apollo s Odysseou, které se vydaly na konečnou misi. Takže kolonii v Idě hlídá Hammond, Hood, Johanka z Arku a Petr Veliký. Dále diskutovali o lodích a o dalších věcech, poté nechal Woolsey ukončit poradu a všichni odešli ze sadečky.

Mléčná Dráha, hlavní planeta Luciánské Aliance

Následující den Apollo s Odysseou vystoupily u hlavní planety Luciánské Aliance, na jejíž orbitě hlídkovalo, šest Ha'taků, které nečekaly ani chvíli a zasypaly Odysseu sprškou střel. Obě naše lodě neváhaly a vystřelily první salvy. Za oběť jim padly dvě boční mateřské lodě. Nad Odysseou se odmaskovala třicítka Al'Keshů čekající na vhodnou příležitost. Jakmile se dostaly přímo nad loď, vypustily plazmové bomby. Štíty lodi spadly na dvaašedesát procent. Jako odpověď, ze sil vyletěly všechny rakety, které obě lodě měly. Ty se zaměřily na cíl a nemilosrdně ničily jeden bombardér za druhým. To už z planety startovaly stovky stíhačů, které dostaly povel z velitelské lodě. Mezitím pod náporem asgardských zbraní explodovaly další dva ha'taky. Zbylé dva se snažily uniknout do hyperprostoru, ale dříve než se jim to povedlo, Apollo zlikvidovalo jednu loď a Odyssea těžce poškodila velitelskou, ze které unikala atmosféra. Poté, co již ha'taky nebyly problémem, namířily Hoogrová spolu s Meyersovou, railguny přímo do hloučku přilétajících gliderů. Po pěti minutách nezbylo z Luciánské Aliance nic než chabá vzpomínka. Podle rozkazů měla Odyssea vypustit do atmosféry toxický plyn a vyřadit bránu z činnosti. Jakmile byl úkol dokončen, skočily obě lodě zpět k Zemi.

Za pět hodin se lodě objevili u Země a Landry jim, že IOA chce, aby letěli s dalším vybavením na Stanoviště Beta. Těžba surovin pokračuje velice pomalu, musí dodat další stroje, které vyhloubí nové šachty. Apollo se vydá na Stanoviště Alfa, kde mají další zásoby

Ida, Asgarda

Kolonie se rozrostla do impozantního vzhledu, nové domy ve středu, neutrino-iontová elektrárna na okraji a dok pro 304ky momentálně obsazen Herkulem poblíž elektrárny. V dáli bylo vidět obrovské pole poseté různými plodinami, kterým se na zdejší, velice úrodné, půdě dařilo. Úroda tu byla zhruba jednou za tři měsíce, což pro lidi znamenalo dostatek jídla do doby, než se sklidila další. Uběhlo již několik měsíců, kdy pozemské lodě zachytily divný signál vycházející z nepřátelských lodí. Dnes však tyto signály byly zachyceny na dvou různých místech galaxie. Plukovník Carterová, jakožto velitel základny a velitelské lodě obrany nechtěla nic riskovat a k jednomu ze signálu poslala Johanku z Arku, Hooda a Petra Velikého. Sama přitom zůstala nad planetou, pro případ léčky ze strany nepřátel. První signál byl vzdálen asi hodinu letu hyperprostorem a druhý, necelých šest hodin. Bojová formace včele s Hoodem skočila na první souřadnice. Všechny lodě nesly malou sondu, která měla být vypuštěna během boje k jedné z lodí, kde se přichytí na trup a bude vysílat nedetekovatelný zašifrovaný signál o poloze lodi. Všechny bitevníky připravovaly sila na vypuštění potřebného počtu raket, aby shodily štíty na nulu a sonda se mohla přichytit.

Za hodinu všechny tři pozemské lodě vystoupily z hyperprostoru a vytvořily bojovou formaci, připomínající klín. Po necelé minutě lodě dorazily na určené souřadnice, ale nikde nebyla ani stopa po nepřátelských lodích. Po třech minutách se lodě rozhodli skočit zpět k Asgardě, když z odvrácené strany měsíce, obíhající jedinou planetu v soustavě vyletělo deset kontaktů. Všechny začaly pálit po příchozích lodích, ale štíty napájené ZPM pohlcovaly výstřely bez sebemenších známek fluktuace. Každá loď zaměřila jeden cíl a vypustila sedm raket, čímž vyřadily štíty. Ihned potom z hangárů vyletěly sondy, které nepozorovaně proletěly celým bitevním polem a přichytily se na trup. Zbylé lodě pokryly tři bez štítů a pálily po stojících lodích. Netrvalo dlouho a všechny tři pozemské lodě se rozletěly do různých směrů, přičemž pálily vždy na jednu loď. Nepřátelské lodě sice zvýšily palebnou sílu, ale křižníky zasáhla chabá čtvrtina všech pulsů. Během dvou minut 304ky zlikvidovaly tři nepřátelské lodě a právě dodělávali čtvrtou. V takovémto stavu nepřátelské lodě otevřely hyperprostorová okna a skočily neznámo kam.

Pozemské lodě se vrátili k Asgardě a Hall informoval Carterovou, že sonda byla doručena, takže můžou zapnout dálkové senzory.

Následně Petr Veliký vstoupil do atmosféry, posádce se naskytl překrásný výhled na celou kolonii. Ve středu kolonie se nacházel obrovský čtyřiceti patrový dům s parkovými terasami. Zde se nacházelo plno restaurací a obchodních domů, které byly nedávno dokončeny. Ruský křižník dosedl na dráhu, otevřel boční dveře a vysunuly se skluzavky jako z raketoplánu. K lodi přiběhlo několik desítek techniků, kteří překontrolovali poškozené části a dali se do práce. Připravenými prefabrikáty nahrazovali poškozené části trupu dlouho do noci. Druhý den ráno se dokončovaly nezbytné opravy a Kuznětsev odlepil loď ze země a letěl směr orbita. Zde jako tradičně stál na místě a čekal na nějaké rozkazy z velení. Po osmi hodinách byl Petr Veliký vystřídán Hammondem, který strávil dva týdny na Zemi kvůli nutným úpravám. Na jeho palubu bylo namontováno nové Asgardské jádro s celou databází toho původního. Asi po hodině hlídání jádro konečně zachytilo signál sond. Dvě byly v soustavě vzdálené osm hodin letu hyperprostorem a třetí byla na druhé straně galaxie. Carterová otevřela superbránu a předala informace velitelství, které netrpělivě čekalo na souřadnice.

Generál Landry ji přikázal, že mají letět na první souřadnice, kde jsou dvě sondy, ať zmapují situaci a dají poté vědět.

Marks zadal souřadnice do počítače a skočil do hyperprostoru. Carterová se zvedla z velitelského křesla, předala velení Marksovi a šla do místnosti s jádrem. Velice ráda si krátila čas rozhovorem s Thorem. Vždy se přitom dozvěděla něco nového o historii Asgardů a o technologiích, které vlastnili.

Za necelých osm hodin na můstek přišla Carterová. Všichni přítomní povstali, zasalutovali a po gestu rukou se vrátili ke své původní práci.

„Marksi?" Zeptala se Carterová.
„Za tři minuty budeme na místě," odpověděl Marks.
„Jakmile budeme v doletové vzdálenosti, vyskočte z hyperprostoru a zapněte maskování. K planetě doletíme podsvětelnými motory," přikázala Sam a Marks jenom souhlasně kývl hlavou.

Hammond vystoupil z modrého hyperprostorového tunelu, zapnul maskování a vydal se k planetě vzdálené pět minut letem podsvětelnými motory. Během pěti minut se posádka připravovala na tajnou operaci, nic se nesmělo pokazit, jinak by se mohla loď spolu s posádkou dostat do problémů. Jakmile se dostali na dosah senzorů, Marks snížil výkon motorů na třetinu a vypnul všechny nepotřebné systémy. Data ze senzorů však všechny zcela překvapily. Na orbitě planety stálo přes čtyřicet lodí. Z hangáru vyletěl maskovaný jumper pro bližší průzkum planety. Planeta byla velice dobře opevněna, všude kam jen oko dohlédlo, byly orbitální děla, desítky kotvišť pro lodě a pár doků na jejich výrobu. Po hodině skenování a focení všech významnějších částí planety se posádka jumperu odhodlala k návratu na loď, přičemž narazili na odlehlou stavbu stojící na odvrácené straně planety. Jumper pomalu klesl o pár metrů níž, když spodkem lodi narazil na energetický štít obklopující stavbu. Poškození nebylo nijak vážné, ale maskování vypadlo a podle senzorů se z obou stran blížily desítky stíhačů. Kapitán Smith, se rozhodl neriskovat a letěl nejvyšší možnou rychlostí zpět na Hammonda. Když posádka Hammonda zjistila co se děje, Carterová nechala odmaskovat loď a vypálit všechny rakety a atomovky, které se nacházeli na palubě. Čtyři nepřátelské lodě explodovaly, ale zbytek, neponičen zaměřil svoji palbu na Hammonda. Ten tak dal čas vrátit se jumperu na palubu. Ihned poté skočil do hyperprostoru směr Asgarda.