Hvězdná brána Vize

59. Minotaurus

Mléčná Dráha, Země, SGC

Technik, který přisedl k pozemským počítačům v řídícím centru, konečně propojil svůj laptop s počítačem. Přes kořenový adresář se mu podařilo najít pár příkazů, ale to bylo bohužel vše. K dalšímu postupu bylo zapotřebí kódu a platný otisk dlaně. To první zvládl během pár vteřin, když přiložil Walterovu ruku a sken jej vpustil dál. Heslo však už nevěděl, a tak zapojil jeden z programů, které u sebe měl. Ten velice rychle našel kód. Pečlivě jej opsal a stiskl ENTER. V tom display zčernal, a když se znovu spustil, všude byly wraithské znaky, které nikdy předtím neviděl. Zároveň s tím se zobrazila červená tabulka, která nešla nijak vypnout.

„Mohl byste už konečně někdo zprovoznit ty světla? V tomhle hnusným zeleným se nedá pracovat," rozčiloval technik.
„Hned to bude," odpověděl jeden z vojáků.

Voják se spojil s kapitánem na lodi a ten mu nechal transportovat dva aschenské generátory silou podobné těm pozemským naquadahovým. Technik u počítače se pomocí vysílačky spojil se světem na druhé straně brány.

„Tady Lother, už můžete vypnout bránu, převzali jsme kontrolu nad hvězdnou bránou, jakmile otevřeme bariéru, dáme vám vědět, budeme zde připraveni pro příjem jednotek," informoval Lother Aschenskou planetu.

Brána se zavřela a všude byla tma. Necelou minutu na to se konečně rozsvítila normální světla a tabulka na Lotherově laptopu zezelenala.

„No vidíš, jak to jde," pověděl Lother a usmál se.

Jen co zmáčknul ENTER, projel jím velice silný proud elektřiny, který jej doslova usmažil za živa. Celá základna ožila, na všech nepoškozených monitorech naskočil stejný znak a všechny bezpečnostní přepážky se začaly zavírat. Mezi jednotlivými sekcemi se začala vypouštět atmosféra. Po necelých dvou minutách bylo neskutečné ticho. Ani jeden Aschen nepřežil.

Vesmírná prázdnota, stanice Midway, O osm hodin později

Ve zbrusu nové stanici bylo velice živo. Vojáci u brány hlídali a ti, co neměli službu, tak hráli hry a téměř všude pobíhal vědecký personál. Mnoho se změnilo od doby, co byla první přestupní stanice zničena. Nová verze prošla velkými změnami. Energetické štíty na branách, mnoho vyvýšených palebných pozic u brány a spousta sekcí, které mohli být řízeny samostatně. Bill Lee se již po sedmé pokoušel za posledních sedm hodin spojit se Zemí, ale sedmý zámek pořád nezapadal. Pro jistotu zadal celou adresu ještě jednou a nechal bránu vytočit znovu. Tentokrát však zámek zapadl a vytvořila se stabilní červí díra.

„No konečně, Velitelství, tady Midway, slyšíte mě? Tady Midway, slyšíte mě?" Snažil se Lee někoho kontaktovat v SGC, ale nemohl.

Kavanagh se přesunul z druhého konce místnosti k Billovi a zakoukal se do wraithského písma.

„To nedává žádný smysl, tohle nejsou naše slova," prohlásil Kavangh.
„A co to teda je?" Zeptal se Lee.
„To opravdu nevím, ale možná by McKay mohl něco vědět," odpověděl Kavangh.
„Fajn, vytočíme Pegas," řekl Lee a přešel k zadávání.

Lee v počítači našel adresu Lantey, zadal adresu do vytáčecího programu a brána se rozsvítila. Jen co zapadl poslední zámek, opět vytryskl známý vír.

„Atlantido? Tady Midway, je tam někde McKay?" Zeptal se Lee a nechal si zavolat McKaye.
„Midway, tady Chuck, hned Vám ho seženu, vydržte," odpověděl Chuck, který měl zrovna službu.