Hvězdná brána Vize

49. Odkaz

Ida, Sorsia, O pár vteřin později

Temný vesmír již po druhé během půl minuty proťaly dlouhé antické paprsky, které vycházely zpod sorserýnských trupů. Bojové skupiny konečně vyklouzly ze stínu monstrózního města a mířily si to s naleštěnými zbraněmi přímo proti stojící obraně. V kokpitu zatím zamaskovaného ATB-201 poručík Lundgard pozoroval přibližující se pozemské bitevníky. Major Jerkil se spojil s generálem O'Neillem, aby se dozvěděl, že může spustit první část plánu. Jerkil pomocí interaktivní konzole nacvakal pár příkazů, přičemž se objevila tabulka s žádostí o přístupový kód. Tentokrát se již zapojil i poručík Lundgard, který vepsal ten svůj a Jerkil akci spustil.

Ida, Asgarda, O týden dříve

Nad planetou se otevřelo hyperprostorové okno z něhož vyskočila malá silueta nějaké lodi. Po chvíli se objekt přiblížil dostatečně na to, abychom v něm poznali Leonida. S motory sníženými na třetinu výkonu zaujal pozici na geostacionární oběžné dráze. Generál O'Neill se ihned nechal transportovat do jeho ubikací v centru města, kde měli vojenští důstojníci hlavní stanoviště. Když se zde ocitli všichni, společným krokem vešli do dvacet metrů vzdáleného transportéru, který je, zhmotnil patnáct metrů od hlavních vchodových dveří. Když se otevřely dveře, do vnitřku budovy vrazil tuhý, dotěrný mráz. K budově přijela nádherná limuzína a všichni zúčastnění nasedli. Limuzína projížděla po všech hlavních silnicích, které lemovaly ty největší budovy, které kdy člověk postavil. Po dvou minutách všichni dorazili do budovy IOA, kde se právě mohutně probíraly nejbližší vojenské plány. Nejvyšší byrokrat idského oddělení IOA pan Fej-Jong lehce naznačil, že zde již nejsou sami. Decentním gestem dovolil všem přítomným usadit se kolem velkého holografického stolu.

„Pánové, zde před vámi, je adresa domovské planety našich nepřátel, Sorserýnů. Mí nadřízení na Zemi chtějí tuto planetu kvůli jejím nerostným surovinám. Na vás je, abyste to učinili reálným," prohlásil Jong přísným hlasem.
„Jů, bude sranda, jak si to jako představujete? Víte, jak těžce bude ta planeta opevněna? To si tam jen tak přiletíme, řekneme jim, ať se spakují a pak začneme dolovat?" Vzal si slovo Jack ironicky, který nebyl nadšen z toho, co řekl Jong.
„Jistěže ne, pokud je mi známo, spolu s vámi přiletěl první lidmi vyrobený bombardér třídy ATB, mezi jehož schopnosti patří jak let hyperprostorem, tak maskování, což nám dává taktickou výhodu," odpověděl Jong, který věřil ve vítězství.
„Jo, tak vy víte něco o taktice, líbíte se mi," řekl Jack vtipně a usmál a opřel se do křesla.
„Děkuji, ale dost těch vtipů, nejsme tu kvůli tomu," řekl Jong, který se zamračil, „tedy když dovolíte, hodláme využít bombardér v akci. Cheme, aby doletěl k domovské planetě, zamaskovaný skenoval povrch a dal nám vědět o všem hlavním," dodal Jong.
„A jako záložní plán do něj nacpeme pár atomovek, který připlácne na nějakou loď, a když budou odlétat, tak aspoň udělají ohňostroj, který zase neuvidím, že?" Zeptal zábavně Jack, protože on si umí ze všeho udělat srandu.
„Naopak, IOA chystá do týdne, samozřejmě po dohodě s planetární koalicí, operaci Rudé oko, čili zničení nebo podmanění místního národa, pokud tomu tak můžeme říkat," prohlásil Jong s úsměvem.

Ida, Sorsia, Současnost

Zpoza obrovského městského štítu se vynořila jedna velká bojová skupina. Vzhledem k situaci se změnily všechny rozkazy, až na druhou bojovou skupinu, která měla stále ve vhodný čas vpadnout do zad nic netušícího nepřítele. Sorserýni stále čekali na svých místech a bušili do městského štítu, co se jen dalo. Ten v důsledku silné palby oslabil na neuvěřitelných šestasedmdesát procent. V řadách obránců zatím padly jeden lehký křižník a dvě doprovodné lodě. Signál z ATB se rychlostí světla přenesl ke dvěma připraveným naquadahovým bombám na plášti dvou těžkých křižníků. Všechny lodě byly právě připraveny pálit další mohutnou salvu do týla nepřítele, když senzory zablikaly a přímo u dvou těžkých křižníků se objevily nové signály. Král sledující bitvu přímo z hlavního paláce nařídil všem lodím přesměrovat palbu do vlastních řad. Jak rozkázal, tak se i stalo, všechny lodě začaly střílet po dvou těžkých křižnících, které se snažili vzdálit od bojové skupiny. Bohužel veškerá snaha vyšla vniveč. Dva zářivé body najednou prozářily celé okolí planety. Po pouhých pár vteřinách se přidaly ještě čtyři menší exploze. Spolu se dvěma těžkými poslali pozemšťané do pekla ještě jeden lehký křižník a tři doprovodné lodě. Bohužel to byl zatím jediný úspěch. Generál O'Neill přešel k holografické mapě a přes vysílačku vydal nové rozkazy. Ze všech odmaskovaných lodí se během pár vteřin vznesly všechny dostupné drony, které svoji smrtelnou rychlostí a přesností mířily vstříc nepříteli. Opojeni vidinou rychlého konce, však téměř nikdo nezpozoroval, co se děje na povrchu. Z mohutných vrat otevírajících se na okraji tří velkých měst se směrem k orbitě vyřítily obrovskou rychlostí projektily malých rozměrů. Všichni „piloti" řídili své drony, tak aby zapůsobili možná co nejefektivněji, ale pár stovek kilometrů před loděmi explodovala dobrá polovina dronů. Zbylé přidaly, na co možná největší rychlost a snažily se trefit cokoliv, co nějakým způsobem poškodí nepřítele. Ani zbylá polovina však nedoletěla do cíle, protože se k nim dostaly poslední zbylé projektily. Všichni zůstali na svých místech úplně oněmělí. Nikdo nevěděl, co se právě stalo, nikdo nevěděl, co má dělat, dokonce ani generál O'Neill, nevěřil vlastním očím. Na druhé straně bojového pole se odmaskovala pětice 304ek, které vypálily všechny drony. Teď už nemělo co zasáhnout v tak krátkém časovém intervalu. Past sklapla dokonale, drony trhaly desetici sorserýnských lodí na kusy. Dva těžké a pět lehkých křižníků spolu s trojicí doprovodných lodí se zmítaly v plamenech. Tou dobou již bránící lodě oslabili městský štít na pouhých dvaadvacet procent a tři 304ky byli lehce až středně poškozeny. Z Hammonda a Karla IV. unikala atmosféra a Odyssea ztratila proud na dvaceti procentech lodi.
Naštěstí se to týkalo střední části, takže byly štíty relativně v pořádku. Všechny tři lodě již směřovaly za město, kterému pomalu docházel čas. Po další minutě přišel klíčový zlom v celé bitvě. Na bitevní pole dorazily posily. Tři těžké křižníky, které se ihned zapojily do bitvy a pokropily unikající lodě sprškou střel. Hammondův štít nevydržel a salva z hlavních děl roztrhala loď na kusy.
Ztráty na životech byly minimální, ale generál O'Neill nařídil ústup. Poprvé za poslední dva roky musela Země pokleknout před údajně technologicky méně vyspělým nepřítelem. Byla to právě knihovna vědění, která dala Sorserýnům moc, díky níž jsou schopni porazit silné pozemské lodě. Všechny lodě nastavily kurs k domovské planetě Asgardě, aby si pofoukali utržené rány. Operace Rudé oko, skončila totálním fiaskem. Všichni včetně generála O'Neilla, se nyní modlili, aby nepřišla brzká odplata.

Povrch, Hlavní město, Trůnní sál

Král spokojeně seděl ve svém křesle, když kolem něj propukli všichni v obrovskou radost. Bylo to poprvé, co Sorserýni vyhráli v již dva roky trvající válce a měli konečně navrch. Ve velké mysli, kterou nyní proudily antické vědomosti, už se rýsoval obrovský a náročný plán, který měl zajistit nadvládu nad celou galaxií.

„Chci okamžitě zastavit veškeré práce na nových lodích, rozestavěné rozeberte a materiál pošlete sem. Zároveň s tím vykliďte plochu o velikosti tři sta kilometrů čtverečních, na kterou navezte všechen dostupný stavební materiál, kterým momentálně disponujeme," přikázal Král, který zrovna dostal plány.
„Pane, copak je nebudeme pronásledovat?" Zeptal se poddaný, který nevěřil tomu, že Král se nechce pustit do pronásledování, „nemají proti nám žádnou šanci!" Dodal poddaný.
„Teď útočit nebudou, nemají nás, jak porazit a já si chci výhru vychutnat se vším všudy. S touto novou zbraní, zničíme tu jejich ubohou kolonii jednou pro vždy," odpověděl s úsměvem Král.

Ida, Asgarda, O 31 hodin později

Nad planetou se objevila silueta obrovského města, které se pomalu chystalo na přistání. Všichni lidé na zemi byli upozorněni a město se pomalu sneslo. Generál O'Neill před třiceti hodinami zašel do svého pokoje a nikdo ho od té doby neviděl. Když Jack vykouknul z okna, spatřil mu již známý svět, oblékl si svoji kombinézu a vydal se směrem k můstku. Aniž by nějak reagoval na salutování nižších důstojníků, usedl do křesla a zavolal na Thorovu loď.

„Thore, za patnáct minut ve velitelské budově, musíme si o něčem promluvit!" Přikázal Jack Thorovi naštvaně.
„Budu tam O'Neille," odpověděl šokovaně Thor.
„Clarku, dejte vědět plukovníku Carterové, že chci, aby se dostavila za námi," řekl Jack Clarkovi a ten jen kývnul hlavou.

O patnáct minut později

Do menší kanceláře, právě po zaklepání vešla Samantha Carterová. Po gestu si sedla na poslední volnou židli, která se v pokoji nacházela. Vedle ní seděl Thor a před nimi Jack. Ten se s velice vážným obličejem kouknul na Thora a spustil.

„Thore, jak je sakra možné, že ovládají antickou technologii?Myslel jsem, že antickou databázi mohou otevřít jen lidé s ATA genem nebone?" Zeptal se naštvaně Jack, ale není divu.
„Ano, máte pravdu, tento gen je velice specifický, a kromě Mléčné Dráhy aPegasu jsme se s ním ještě nesetkali ani v databázi jádra nebylazmínka o jeho dalším rozšíření," promluvila Sam na otázku Jacka.
„To není zas až tak pravda, zapomínáte, že i my v sobě máme antické geny,jsme jejich výtvory," odpověděl Thor.
„Chcete říct, že Sorserýni jsou ve skutečnosti Asgardé?" Zeptala nevěřícně Sama jenom zírala.
„Je mi to velice líto, měl jsem vám to říct už mnohem dříve, ale bál jsem se,co byste na to řekli," prohlásil Thor sklesle, který se bál toho, co by na to řeklia co řeknou teď, „říkal vám doktor Jackson příběh o mém otci?" Zeptal se Thor.
„Myslíte toho chlápka, co vypadá jako vy, a jeho vědomí je v nějakém krystalu?"Odpověděl tázavě Jack, zda myslí zrovna tohoto a Thor jenom kývnul hlavou.
„A jak s tím souvisí on?" Zeptala zvědavě Sam.
„Víc než si myslíte," odpověděl Thor váhavě.