Hvězdná brána Vize

68. Když jsme se vrátili

Mléčná Dráha, Země

Od začátku osvobozování orbity uběhlo sotva pár minut, když se zemská atmosféra zaplnila mnoha vojenskými stroji. V bojových formacích mířily k neznámým kontaktům, které se obrovskou rychlostí přibližovaly.

Nejrychleji k neznámým letěla dvacítka F-302jek, které Aschenové ukořistili. Po dvaatřiceti vteřinách se obě skupiny, které byly početně zcela rozdílné, promíchaly. Stovky Ascheny ovládaných strojů se pustily do necelé třicítky aliančních lodiček. Tyto lodičky byly nápadně podobné jumperům, ale bělostný trup skrýval pár nových technologií. Silnější štíty chránily velice rychlé motory, odpalovače dronů, a hlavně tři rychlopalné energetické kanony. I díky vysoce výkonným štítům během prvních dvou minut alianční jednotky neztratily ani jeden jumper, zatímco na druhé straně byla zničena celá letka 302jek a z ostatních vojenských strojů zbyla pouhá polovina.

Pět bílých jumperů se odpoutalo od hlavní skupiny, a co možná nejvyšší rychlostí zamířily nad místa s nejvyšší lidskou koncentrací. Přelet nádherných bělostných strojů vyvolal ve většině lidí smíšené pocity. Přiletěli nás konečně vysvobodit? Nebo jsou to pouhé posily našich okupovatelů? Tak takové otázky si většina lidí při zhlédnutí jumperu kladla. Když se však díky lokalizačnímu majáčku mezi lidmi objevilo čerstvé jídlo a pití, veškeré pochyby zmizely.

Přítomná aschenská posádka se ihned vrhla proti stovkám a tisícům hladovějícím lidem, ale spolu s potravinami a vodou byly lidem transportovány malé ruční zbraně, které efektivně likvidovaly jakýkoliv odpor. Aliance věděla, že pokud má Země vyhrát, musí se zapojit i obyčejní lidé, kteří měli Aschenům pod útlakem, co vracet.

Skupinka pětadvaceti jumperů, která bojovala s první vlnou odporu, se musela vrátit do lodí třídy Liberty, aby si mohly dobýt odpalovače dronů.

SGC

V jedné tajné místnosti na nejspodnějším patře komplexu, se právě ze země vyřítily goa'uldské transportní kruhy. Když světlo pominulo, jeden z příslušníků letectva rozsvítil svoji příruční baterku a vydal se z tajné místnosti do operačního střediska.

Hned za místností jej však čekalo parádní přivítání v podobě nastražených kanonů. Minotaurus obratem lokalizoval malinký vysílač pod kůží a zjistil, že se jedná o majora Paula Davise. Minotaurus zatáhnul kanony zpět a umožnil Davisovi volný přístup k operačnímu středisku. Ještě předtím však Davis zašel do místnosti s bránou. Přešel do zadní části místnosti za bránu a nahmatal na zemi malý výstupek. Na ten zmáčknul a ze zdi vyjela malá klávesnice. Zde namačkal svůj osobní kód a ze země vyjel podstavec s vypojeným ZPM. Ručně jej opět zapojil a přešel do řídící místnosti.

Pegas, Lantea

Přesně jak generál O'Neill nařídil, po třech dnech se u lanteánské brány sešla dosti početná armáda, několika tisícovek bojovníků, ochotných riskovat život při osvobozování matičky Země. Ze Země se právě vytočila brána. Amelie přijala autorizační kód SGC, načež se brána ihned odpojila. Amelie obratem vytočila přímé spojení se Zemí a vyslala identifikační kód.

Na pozemské straně major Davis rozpoznal identifikaci, která příslušela Atlantidě. Vyslal příkaz, který stáhnul IRIS a vypojil štít. Zároveň s tím vyslal na druhou stranu ověření, že je průchod čistý. Na znamení, že mohou jít, plukovník Applegate rozkázal všem přítomným, aby co nejrychleji postupovali vpřed a zajistili osmadvacáté patro, včetně všech výstupů na povrch a výtahu.