Hvězdná brána Vize

42. Nové základny

Pegas, MQR-398

Na Leonidových senzorech se objevila velká skupina wraithských lodí, která jen tak posedávala na stacionární orbitě o sto tisíc kilometrů dále. Dle posloupnosti velení nyní velel plukovník Clark, který dle dřívějších zkušeností zvednul štíty na plný výkon a nabil přední baterie. Věděl, že již nemá smysl se maskovat, jelikož si jejich přítomnosti wraithové dávno všimli. Z jejich hangárů se k Leonidovi blížilo mračno šipek v počtu blížící se k tisícovce. Z předních railgunových baterií se směrem k nim přibližovaly první projektily. V okamžiku, kdy se šipky dostaly dostatečně blízko, všechny railguny rozpoutaly hotové peklo. Jeden projektil za druhým létal z kanónů po celé šíři lodi. Tisíce kulek trhaly stíhačky na stavební součástky jako velká vesmírná sekačka. Velké pole trosek vzniklo na pouhých několika stovkách kilometrů čtverečných. Tisíce wraithských životů bylo zmařeno ještě před vypuknutím té pravé bitvy. Od čtveřice úlů se odtrhla skupinka sedmi křižníků, která si velice rychle obletěla planetu a čekala na správný okamžik, kdy budou moci vpadnout novému nepříteli do zad. S Leonidem se wraithové setkali vůbec poprvé, avšak pro Leonida to byla taktéž premiéra. Bohužel pro wraithy jejich neznalost nové lodě znamenala i první explozi přibližujícího se křižníku. Ze záďových baterií vyšlehly dva bleděmodré paprsky, které jako první roztrhly temný, prázdný vesmír. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a ze všech wraitských baterií vylétly tmavě modré pulsy, které rozzářily Leonidův štít ze všech stran. Tato koncepce wraithů, která počítala s obklíčením, se jim ale tentokráte těžce nevyplatila. Plukovník Clark rozehrál partii, za kterou by se nemusel stydět ani šachový velmistr. Clark využil sevřeného kruhu kolem bitevníku a rozkázal pálit ze všech baterií po celém trupu. Paprsky se zakusovaly do tmavě modrých organických trupů, které ani přes své regenerační schopnosti nedokázaly dlouho odolávat jejich palebné síle, a tak wraithské lodě a jejich posádky zanikaly jedna za druhou v oslňujících explozích. Štít Leonida se ocital pod těžkou zkouškou. Téměř co deset vteřin snášel energetickou zbytkovou vlnou, jež vznikala při explozi wraithských energetických jader. Při boji se ukázala jejich pravá síla, poněvadž i pod velikou zátěží fungovaly tak, jak měly. Držely stabilní sílu a ochránily celou loď i s posádkou. Tím pádem mohl Clark spolu s Leonidem pokračovat ve spanilé jízdě za dalšími cennými skalpy v podobě čtyř obrovských úlů. Úly již nějakou tu dobu monitorovaly průběh boje a hledaly jakoukoli skulinku, které by využily. Naštěstí pro Leonida a bohužel pro Wraithy, nic takového v jeho technologii neexistovalo. Bohužel přítomnost důležitého výzkumu nedovolovalo úlům skočit pryč od planety, a proto se do Leonida pustily vším, co měly. Jeden energetický puls za druhým se zastavoval o mocný štít pozemského kolosu, jenž svou sílou budil strach i respekt zároveň. Clark se chvíli kochal nádherou, které pulsy vytvářely, ale když se vrátil zpět do reality, tak se asgardské paprsky zakously do prvního ze čtyř úlů. Čtyři paprsky jej skoro rozcupovaly. Nebýt jisté regenerační schopnosti, která částečně pomáhala udržovat trup v celku, loď by již dávno explodovala. Druhou salvou však bylo dokonáno a na bojišti tak zbývaly pouze tři monstrózní úly. Každý z nich se rozletěl na jinou stranu a pod jiným úhlem. V praxi to znamenalo pokus o střemhlavý nálet zespoda i seshora spolu s přímým útokem jednoho z úlů na přední štít. To se hodilo Clarkovi, který tak mohl konečně vypálit i z horního a dolního paprskometu, jež zcela zaskočil nevěřící wraithy. Nebyl žádný kus lodě, který by nebyl hlídán alespoň jedním plazmovým paprskem. Po necelých dvou minutách byl konec veškerým bojům. Leonidas hravě zvládl trojici úlů i s jejich následnou energetickou vlnou. Zrovna v nejlepším na můstek dovezli v kolečkovém křesle dva zdravotníci generála O'Neilla. Lodní doktor měl sice námitky, ale Jack říkal, že musí výsledky boje vidět na vlastní oči. Pohled do vesmíru stál skutečně za tu cestu na můstek. Všude kolem lodi létala spousta trosek, kterými si nyní razila cestu svým mohutným štítem až nad místo anomálie zaznamenané lodními senzory.