Hvězdná brána Vize

45. Zrychlená stavba

Mléčná Dráha, Země, Nevada, Oblast 51

Uběhl týden a byl pozdní večer, na obloze ani mráček a nad Nevadou právě přistával Daedalus, do svého doku. Jelikož byl úplněk, vlci vyli na měsíc, jehož zářivé paprsky osvětlovaly celý komplex budov a doků. Téměř každý dok byl zaplněn jednou 304kou a spoustou stavebního materiálu. Stejná situace se odehrávala téměř v každé zemi a v každé galaxii. Díky novým skutečnostem se IOA rozhodlo urychlit přestavbu starých 304ek na novější a lepší bitevníky. Radek Zelenka, se právě procházel po jedné z plošin, které dovolovaly přímý přístup k lodi. Pomalým, rozvážným krokem došel český vědec až do kanceláře vrchního inženýra. Cestou potkal skupinku replikátorů, kteří byli vytvořeni přesně pro takovéto účely. Zelenka jemně zaklepal a po vyzvání vešel dovnitř.

„Ahoj Petře, jsem rád, že tě zase po dlouhé době vidím. Co že jsi vůbec zde a nedohlížíš na přestavbu našeho Karla?" Zeptal se Radek Héla, který je též českým vědcem.
„To víš, amerikáni si mě vyžádali, že prý tady budeš ty a ještě cosi o zkušenostech," odpověděl Hél směle a pokrčil ramena.
„No, když se podílíš na stavbě nejmodernějších lodí, tak potřebuješ ty nejlepší v oboru," řekl Radek a sedl na židli a podíval se na Héla.
„Jasně, stejně jsem zde, jen abych dohlížel na ty nanitový potv...," odpověděl Hél, ale nestihl větu doříct, když ho přerušil Radek.
„Replikátory," opravil Radek Héla a jenom se pousmál.
„Jo jasně, na ty," odpověděl Hél a začal si prohlížet dokumentaci.
„Stejně ti to nezávidím, strávit tady dva měsíce, zatímco nad tebou uběhne jen pár dní," řekl usměvavě Radek a jen tak se houpe na židli, „a kdyby mě nepotřebovali v Pegasu, klidně bych tu zůstal s tebou, ale pan Woolsey nechce, abych zahálel," dopověděl Radek a jenom pokrčil ramena.
„Byrokrati," ušklíbl se Hél a zavřel dokumentaci a opřel se.
„Náhodou, Woolsey je z nich všech ten nejlepší jakého jsem kdy potkal. Služba vrchního velitele expedice ho hodně změnila," odpověděl Radek, který se zastal Woolseyho.
„Nedokážu si představit, že by to někoho nezměnilo. Žít každý den ve strachu, že ze mě vysají život," řekl Hél a pohleděl na Radka.
„Naštěstí máme dostatek ZPM na udržení štítu, tak se nám všem spí hodně dobře," řekl Radek s úsměvem a vzal dokumentaci, která ležela na stole, a kterou zrovna před chvíli četl Hél. Dále diskutovali o tom, proč se ta přestavba urychlila. Odpověď byla ta, že jeden Wraith, získal plány X-304 a další technologie. Poté se rozloučili.

Zelenka se otočil a vyšel dveřmi směrem k výtahu, veškerý personál byl již pryč, čekalo se jen na Zelenku, který měl instruovat vrchního inženýra o situaci. Když se dostal na povrch, nasedl do auta, které jej odvezlo několik kilometrů směrem od Oblasti 51.

„Péťo, můžeš," informoval Radek Petra Héla.
„Jasně, tak za dva měsíce," odpověděl Petr, který pak vstal.

Petr Hél došel k přístroji a nad celou Oblastí 51 spolu s komplexy doků se vytvořila neviditelná bublina časové deformace. Pokud by se někdo díval na svět venku, asi by si připadal jako ve špatném vtipu. Jakýkoliv pohyb by člověk viděl až za pár hodin, natož kdyby si objednal pizzu, tak by mu asi nikdy nedošla. Obrovské množství replikátorů se dalo ihned do práce, pomalu, kousek po kousku rozebíralo loď a přestavovalo její vnitřní konstrukci do přijatelné podoby. Každý dok hlídala kromě techniků i početná armádní složka s antireplikátorskými zbraněmi, kdyby se něco pokazilo. Každý den Petr posílal data o pokračující stavbě, avšak ta přicházela se značným zpožděním. Vše však probíhalo bez sebemenších problémů.