Hvězdná brána Vize

40. Změny

Pegas, Santhal, O týden později

Na krásném zasněženém paloučku, kde se nacházela hvězdná brána, se jako každý den procházel místní sběratel artefaktů, kterých se tu z doby, co tento svět obývali antikové, nacházely velké spousty. Jako každý den, se i dnes vracel cestou kolem brány, když se najednou začaly rozsvěcet symboly a zapadaly první ševrony. Sběratel na nic nečekal a co nejrychleji se vydal do několika kilometrů vzdáleného města. Když se po pár vteřinách objevil proud nestabilního víru, prošel branou tým plukovníka Shepparda spolu s panem Woolseym, který jako zastupitel Země, měl právo vyjednávat o nové dohodě s planetární koalicí.

„Pane bože, no to si snad ze mě děláte prdel, dyť je tady nejmíň padesát pod nulou," začal pyskovat McKay, který si musel na vše stěžovat.
„Už zase si budeš stěžovat?" Zeptal se vražedně Sheppard.
„Copak tobě není zima? A to jsme nemohli vzít jumper?" Stěžoval si furt McKay, až Sheppard dostal nervy.
„Ještě chvíli budeš kecat a fakt ti dám za trenky sníh, aby sis měl proč stěžovat," okřikl ho Sheppard.
„Doporučoval bych ho svázat a nechat ho ve sněhu, pamatuji si, jak mi tohle jednou udělali kluci z pluku, celej tejden jsem ležel s horečkama a kolem mě lítaly ošklivý babizny," promluvil Sims, který doteď byl potichu a Sheppard jen vyprskl smíchy.
„Hezký, nováček se nám zaučuje, jo Simsi, ty se mi líbíš, a to víš, s hezkejma je nuda," prohlásil vtipně Sheppard a McKay začal jen zuřit.
„To já mám překrásnou doktorku," pochlubil zamilovaně Rodney.
„Jak dlouho jste už vlastně spolu?" Zeptal se Sheppard zvědavě, protože on je s Larrin pouze tři měsíce.
„Rok a půl," odpověděl nadšeně Rodney.
„Se divím," řekl Sims a všichni se zasmáli.
„Já to slyšel!" Okřikl Simse Rodney.

Po půl hodině se tým dostal na dohled preindustriálního města, z jehož továrních komínů stoupal hustý štiplavý dým.

„No skvělý, nejen že je tady zima, ještě se tady přiotrávím jejich plyny. Copak neví, že v zimě je vypouštění jakýchkoli spalin mnohem nebezpečnější než v létě? Pitomci," začal si opět stěžovat Rodney a John už opět chytal nervy.
„Rodney, ještě jednou cekneš, tak skončíš nad ohněm toho komínu, kde si tě pěkně ugrilujeme," prohlásil John, protože měl Rodneyho a jeho stěžování už pokrk.
„Teď už nemůžete, navíc už budu hodnej," odpověděl Rodney a všichni se na něho podívali, proč nemůžou, ten jen odpověděl: „nechtěl jsem to říkat, ale Jennifer a já čekáme miminko, příští měsíc bude svatba, už je dva měsíce těhotná, proto ta svatba tak narychlo, nechce v šatech vypadat nějak tlustě," dopověděl Rodney nadšeně, že z něho bude otec.
„No taťko, ještě jednou cekneš, tak si tě ugrilujeme, rozumíš?" Pohrozil John Rodneymu.

Když Rodney konečně zmlkl, tým se chtěl vydat na cestu, v tom je však ze všech stran obklíčili geniiští vojáci. Se zbraněmi namířenými na oblasti srdce nakonec Sheppard poručil složit zbraně. Vojáci je svázali a odvedli do nejvyšší budovy ve městě.

John začal vtipkovat, že už u bohoslužby byl a svatý otec ho zbavil všech jeho hříchů, teda kromě vtipů na jejich matky, ty řekl až před pár minutami.

„Je opravdu nutné je dráždit?" Zeptal se Woolsey, který upozornil Shepparda.
„Já ten vtip ještě neřekl," odpověděl vtipně Sheppard.
„Plukovníku!" Okřikl ho Woolsey.

Poté, co Sheppard s týmem poodstoupili o pár metrů, celá podlaha se začala třást. Přímo v polovině se vytvořila puklina, která se stále rozšiřovala, po zhruba dvaceti vteřinách vše ustalo. Směrem dolů vedly dlouhé točité schody, jejichž délka nešla ani odhadnout. Po deseti minutách scházení konečně došli do temné chodby, ve které svítily pouze louče. Na konci chodby byly velké dvoukřídlé dveře, zpoza nichž byly slyšet rozrušené hlasy. Jako první vstoupil Richard Woolsey, za ním Sheppard, Mckay, Sims a jako poslední Ronon, jehož výraz by vystrašil i wraitha. Za stoly seděli Kelore, Dimas a Myrus.

Debata začala, když Cyrus si zval slovo a ptal se co chcou, když ho nechal vyvést a ukončil s nimi spolupráci. Woolsey, jen na to odpověděl, že v ten den, kdy přednesl ty nesmyslné požadavky, byly naše dva týmy zajaty a on to psychicky neunesl, že svým způsobem si za to můžou sami. Při otázce, zda teda přišli předat Atlantidu a jednu X-304ku, kterou Woolsey zamítl, tak prohlásil, že na Zemi proběhla celoplanetární schůze, na které dostal svolení s nimi vyjednat novou smlouvu.

„Co Vás vede věřit tomu, že máme zájem?" Zeptal se nevrle Myrus, protože pochybuje, že přijmou něco jiného než Atlantidu a 304ku.
„Řekněme, že tomuhle neodoláte," odpověděl Woolsey a pak ještě dodal: „takže pokud budou vaše stráže, tak laskavé a vrátí nám všechny naše věci, ukážeme vám, co máme na mysli," dopověděl Woolsey, který chce za každou cenu vyjednat novou smlouvu.
„Nepřichází v úvahu," řekl Kelore hrůzostrašně.
„Stačí naše batohy, zbraně si klidně nechte, když se nás tak bojíte," prohlásil Sheppard, který celé konverzaci jen přihlížel.

Myrus kývnul hlavou a za tři minuty do síně vstoupili tři muži se všemi věcmi, kromě zbraní. Rodney se ihned vrhl ke svému tabletu, na kterém naťukal své osobní heslo a přistoupil k radě.

„Co to je?" Zeptal zvědavě Dimas a prohlížel si plány.
„To jsou plány na stavbu vesmírných lodí třídy 303, vlastnili jsme tuto loď jménem Prométheu, bohužel byla zničena. Poté jsme přešli na stavbu nových lodí a tyto plány ležely ladem. Proto vám je nabízíme, za podmínky, že vstoupíte do naší celogalaktické aliance," informoval Wolsey Radu Koalice.

McKay otočil tablet k sobě a po pár vteřinách se objevily nové plány. Byly to plány obranného satelitu, který chrání nejdůležitější planety Země. Celá síť těchto satelitů j schopna bránit planetu i před obrovskou wraithskou flotilou. Spolu s 303kami by mohli mít svoji vlastní flotilu schopnou boje s Wraithy. Myrus jen prohlásil, jak můžou vědět, že si tyto plány nevezmou a nepostaví tyto lodě a satelity. Rodney jen odpověděl, že neví jak to postavit a neví čím to napájet a Sheppard dopověděl, že bez nich nemají šanci.

„Ještě jedna věc než odejdeme, tentokrát to budeme my, kdo bude vedoucí silou v Koalici, my budeme mít rozhodující moc, díky nám budete konečně schopni bránit své vlastní domovy a budete schopni porazit Wraithy jednou pro vždy!" Prohlásil Woolsey, který cítí, že dosáhl vítězství.

Woolsey spolu s týmem odešli ze sálu, přičemž nešetřili optimistickými úsměvy, zdálo se, že posledními slovy Woolsey potvrdil vítězství. Po deseti minutách nekonečného čekání se dveře sálu opět otevřeli a Myrus šel do pokoje, kde se nacházeli atlanťané.

„Pane Wolsey, rada se rozhodla," informoval všechnyMyrus, „ budeme rádi členem vaší nové galaktické Koalice," dopověděls nadšením.
„Vítejte, teď pokud vám to nebude vadit, pokračoval bych s vyjednáváním naAtlantidě," odpověděl Woolsey, který vyhrál.