Hvězdná brána Vize

66. Poslední šance

Mléčná Dráha, Země, Komplex SGC, O pár minut později

Byl chladný večer, z nádherné noční oblohy se snášely krůpěje vody a do podzemního komplexu SGC právě sestupovala trojice přeprogramovaných replikátorů.

Všichni v sobě nesli jediný, jednoduchý program, vyřadit Minotaura z činnosti. Celý komplex byl potemnělý, světla nesvítila. Bylo zde hrobové ticho, které prolomil až zvuk otevírajícího se poklopu. Trojice vysokých, z neutronia vyrobených postav pomalu sestoupila z dvojice žebříků, které v nejspodnějším patře pochopitelně končily.

První replikátor sundal nohu z poslední žebřiny a podpatkem své boty s lehkým zaduněním došlápl na podlahu. Přes celou podlahu projel vizuální efekt, který upozorňoval na zapojené silové pole. Trojice replikátorů tomuto jevu nevěnovala ani nejmenší pozornost a po počáteční aktualizaci a synchronizaci nejnutnějších parametrů, se vydali na předem naprogramované cesty.

První z nich měl najít místnost s bránou, kde měl ručně odpojit IRIS a štít. Druhý replikátor měl za úkol lokalizovat řídící místnost a přemostit Minotaura. No a konečně třetí z nich měl samotného zlosyna a strůjce tolika potíží a mrtvých aschenských vojáků vypojit přímo u zdroje. Každý z nich se vydal jinou cestou.

Vše probíhalo až neobvykle hladce a během první půl hodiny bloudění v nepřehledném bludišti došli dva z nich téměř ve stejný čas ke svému cíli. První svojí silou otevřel dveře vedoucí k obrovskému kruhu, vyrobeného z naquadahu. Přes dva těžké kulomety přešel až k první z dvojice nástěnných krabic. Hrubou silou otevřel první z nich a páčkou stáhnul IRIS, které odkryl pohled na zadní stěnu místnosti s bránou. Třemi kroky se dostal ke druhé krabičce. Kterou stejně jako první otevřel násilím, ale tentokrát se stáhnutím páčky nic nestalo. Minotaurus pro jistotu vypojil manuální ovládání štítu, který teď jako jediný bránil průchodu aschenských jednotek. Naštěstí byla brána zavřená, takže bezprostřední ohrožení nehrozilo, ale přesto chtěl mít Minotaur klid.

Druhý replikátor se stejně jako první, do řídící místnosti musel probít hrubou silou. Jen co se dostal k počítači, pohnul připojenou myší a na obrazovce se objevil obrázek znázorňující Minotaura. Jen díky naprogramovanému replikátorskému jazyku byl schopen udělat alespoň malé změny. A to takové, že se mu podařilo vypojit bezpečnostní program bránící vypnutí štítu chránícího bránu. Po chvíli, díky nastrčenému program byl schopen Minotaura zcela vypojit a získat zdánlivou kontrolu nad veškerými bezpečnostními prvky. Na obrazovce se vše zdálo v pořádku, ale byla to pouhá iluze, kterou si Minotaur díky technikám učení osvojil.

Třetí a poslední replikátor po další půl hodině bloudění došel ke svému cíli. K samému svatému grálu Minotaura – počítačovému jádru. U jádra byly připojeny aschenské generátory a po stěnách stála trojice počítačů. K jednomu z nich přistoupil, zprovoznil základní podnabídku a díky třem příkazům Minotaura vypojil nadobro. Skrz subprostor opět proběhla malá aktualizace, kterou si všichni tři sdělili radostné zprávy. Minotaur, chlouba pozemských počítačových zbraní byla zlikvidována.

Druhý replikátor zadal Aschenský domovský svět, spojil se s velením a dal tak možnost konečně poslat tolik potřebné zásoby. Po hodině bylo vše připraveno a bránou začaly procházet první posily a zásoby. Z povrchu se do SGC dostala i početná vojenská posádka čítající stovku vojáků, kteří měli zaručit hladký průběh ukládání zásob.

Když se do komplexu dostaly zásoby na celý týden a spolu s nimi i tisícovka vojáků, zapojila se IRIS i štít. Spolu s tím se vypojily vysílačky, takže další zásoby a vojáci naráželi do neprostupné bariéry. Všechny nouzové výstupy se uzavřely a bezpečnostní dveře se spustily.