Ballerine » h.s

4. /kiss/

Pomalým tempem jsem se dostala doprostřed místnosti a zaujala rovný postoj. Stála jsem s rovnýma zádama a nohy jsem měla u sebe. Ruce jsem ladným pohybem zápěstím přesouvala podél těla vzůru nad hlavu.

"A raz .. a dva .. a tři .." počítala jsem si potichu a do rytmu hudby liniucí se z reproduktorů rádia posouvala pravou nohu okolo osy celého těla. Jakmike má noha zakončila činnost vzadu za tělem, přesunula jsem svoji váhu na své prsty na nohách, čímž jsem docílila správného baletního postoje na nártu levé nohy. Pravačka se mezitím pomalu odlepovala ze země za tělem a zvedala se do výššin, takže jsem ji měla skoro až u hlavy.

Rukama jsem ladně pohybovala okolo svého trupu točíc se celá několikrát dokola pořád na levém nártu a s pravou nohou nahoře u hlavy. Po dodělání třetí piruety jsem svoji pravačku snesla opatrně na zem a naskočila i na její nárt. Stojíc jen na svých prstech jako správná baletka jsem udělala do rytmu svižnější části několik cupitavých krůčků a přesunula jsem se ke kraji místnosti.

Váhu svého těla jsem přenesla na pravou nohu a tu levou mírně natáhla směrem dopředu. Prohla jsem se v zádech a společně i s hlavou a rukama udělala krouživý pohyb, který v záklonu dodával na efektu.

Spokojena se svým povedeným prvkem jsem se opatrně zvedla tak aby mi v zádech neruplo. Svůj úsměv jsem rozšířila, když jsem sama sebe zaostřila v zrcadle před sebou. Několika vysokými skoky a ladnými otočkami jsem se dostala až k zrcadlu a ještě jednou se na sebe usmála. Toto dámy a pánové je podle mě význam pojmu 'odreagovat se'.

"Páni, jsi opravdu skvělá." Ozval se za mnou tón chraplavého hlasu až jsem sebou trhla. Lekla jsem se opravdu dost, což zapřičinilo můj pád na zadek. Vyplašeně jsem vyjekla nejdřív šokem a poté bolestí. Pomalu jsem zvedla hlavu a uviděla ve svém zorném poli důvod svého pádu, který ve mě vyvolal opět ty známé pocity, které jsem už nikdy nechtěla zažít. V mých začátcích baltu a tanců jsem necítila nic jiného než palčivou bolest, za kterou mohl můj tvrdý trénink. A teď bohatě stačí aby na mě promluvil nemjakej kluk, a mám tu možnost zažít si to znovu. Ani nevím jak dlouho už jsem nespadla, a teď toto. Super.

"Co tady sakra děláš Harry? Jestli máš potřebu oxidovat, tak běž někam, kde o tvoji přiltomnost stojí." prskla jsem po něm naštvaně a on si jen s úsměvem povzdechnul. Až teď jsem si všimla že pořád sedím na zemi. No jen tak mezi námi, není nad pohodlné dřevěné parkety že? Pomalu jsem se začala zvedat ze země, ale bylo mi to prd platné. Okamžitě mi do kostrče a steheních kostí vyjela nepopsatelně velká palčivá bolest, která donutila mé tělo opět klesnout k zemi.

Už už jsem zavírala oči a chystala se na další nával nesnesitelné bolesti, ale ono nic. Nic takového se nedostavilo a to diky tomu, že jsem ani na zem nedopadla. Důvod? Opatrně očko po očku jsem otevírala oči a mé zorničky se roztáhly když jsem uviděla kudrnáče jak mě drží v náruči, jakobych byla pírko.

"Jsi v pořádku kotě?" Zeptal se starostlivým tónem a já pořád němě koukala do jeho dokonale zbarvených očí. Úplně jsem se v nich ztrácela. Je to vůbec možné? Tyto dva smaragdy mě pohltily tak, jako nikdy nic.

''Haloo Car?!'' oslovil mě znovu a mě tato přezdívka vytrhl z tranzu. Líbí se mi. Líbí se mi to oslovení 'Car' a moc :33

''Hm?'' zamručela jsem a vyprostila se z jeho sevření. To jsem ale nejspíš dělat neměla, protože na to moje nohy doplatily, kvůli jejich selhání. Okamžitě mi do mých naražených kostí vystřelila známá palčivá bolest a já se opět klátila k zemi.

''Hejj hej, sakra radši se mě drž, nebo se tu zhroutíš úplně.'' napomenul mě a já na jeho přání omotala své ruce okolo jeho krku. Při tomto mém počínání jsem ucítila jeho teplé dlaně na svých bocích, jak se posouvají na záda a ta druhá pod má kolena. Vyhoupl si mě do náruče jako princeznu a já se k němu přitulila ještě víc.