16. /dopravní značka/

349 27 2
                                    

V potocích svých vlastních slz, jsem se kolíbala dopředu a dozadu v sedě, v rohu Gemminé koupelny. Kůži na rukách jsem měla promočenou a slanou od vlastních slz a už jsem se ani nesnažila o to je nějak setřít. Šáhla jsem znovu po skleničce vody, kterou jsem měla položenou na umyvadle a přiložila si ji ke rtům, které jsem měla pořád ulepené. Tyto myšlenky ve mě vyvolaly další vlnu vzlyků a hysterického pláče. Hlavu jsem trošku zaklonila a nalila si vodu do pusy, párkrát jsem si pusu prožbleptala a vodu ze sebe ihned vyplivla. Hnusná bílá tekutina, kterou mě Harry naplnil, byla všude. Po mém oblečení - teda vlastně Gemminém, na mém obličeji, vlasech, i v puse.

Trhavým nádechem jsem nasála kyslík do plic a zase ho vyechla. Sundala jsem ze sebe všechno oblečení a vlezla do vany, ve které jsem měla napuštěno trošku teplé vody. Natáhla jsem nohy, abych je namočila a na vlhkou pokožku si nanesla sprchový gel, s jahodovou vůní. Rozetřela jsem ho všude po sobě a poté se do vody potopila, abych všechno ze sebe smyla. Se zavřenma očima jsem relaxovala v horké vodě a snažila se nic nevnímat, na všechno zapomenout - hlavně na něj. Ale je to poměrně těžké, když vím, že je ve vedlejším pokoji.

''Carol? Jsi tam? Jak dlouho tam hodláš být?'' prudce jsem otevřela své zarudlé oči a vymrštila se ve vaně do sedu. Automaticky jsem si přikryla svá prsa, ale když mi došlo že je to jen Gemma a navíc za dveřmi, které jsou zamčené, s hlubokým výdechem jsem ruce zase sundala.  ''Zachvilku jsem venku.'' křikla jsem na ni zpět a hned se lekla svého hlasu, který byl strašně skřípnutý a potichý. Pochybuju o tom, že mě slyšela.

Opláchla jsem ze sebe sprcháč a vanu vypustila. Vylezla jsem ven a zhrozila se při zjištění, že Harryho sperma z Gemminého pyžama nejde dolů. Vyděšeně jsem vykulila oči, když se klika koupelnových dveří začala zběsile hýbat nahoru a dolů, jak se někdo snažil dostat dovnitř. U koše na špinavé prádlo jsem našla své oblečení a urychleně ho na sebe natáhla. Bylo mi teď upřímně jedno, že mám výstři trička na zádech a kraťase naruby. Byla jsem ráda, že jsem se konečně do něčeho oblékla.

Když se klika na dveřích konečně přestala nátlakem někoho z venku hýbat a hned na to práskly dveře od pokoje vedle, věděla jsem, že je vzduch čistý. opatrně a co nejtiššeji jsem odemkla dveře a vystrčila hlavu, zjišťujíc, jak je na tom venek. Nikdo nikde nebyl a já si oddechla. Pootevřela jsem ty dveře ještě víc a pomalu se mezi nimi proplížila. Po schodech jsem doběhla dolů do kuchyně, kde Anne chystala snídani a kde na pohovce v obyváku, který byl spojen z kuchyní, ležel Harry a spal. S mírně pootevřenými rty a všemi směry rozhádzenými kudrlinkami oddechoval a úplně se potil. Pot mu stékal po čele stejně jako včera na té párty, když jsme jeli autem sem. Ale i přes to všechno vypadá tak .. celkem roztimle. (obrázek na straně :3)

Blee, potřásla jsem hlavou abych vyprostila z hlavy tyto myšlenky a uháněla jsem ke vchodovým dveřím. Jenže moc daleko jsem nedošla.

''Hej, Carol, kam utíkáš?'' křikla na mě Anne, když jsem se snažila bez povšimnutí proklouznout kuchyní tak, aby si mě nevšimla. ''Tak jak ste se včera bavily? Nehceš zůstat i na snídani?'' chrlila na mě otázk jednu za druhou, hned jak jsem se zastavila a aniž by mi dala prostor na odpověď, postavila přede mne talíř plný lívanců.

''Ale paní Stylesová, já vážně musím jít domů. Pozdravujte Gemmu.'' mávla jsem na ni a nechala ji tam z nechápavým výrazem na tváři stát. Běžela jsem. Běžela jsem co mi nohy stačily a zároveň jsem se ohlížela přes ramena, jestli za mnou náhodou někdo koho znám není. Nepotřebuju aby mě takhle někdo viděl.

''Jau.'' zakvílela jsem když jsem narazila do něčeho kovového. Chytla jsem se rukama za čelo, do kterého jsem se tak hnusně udeřila. Párkrát jsem si ho promnula a pak pomalu otevřela své do teď zavřené oči. Málem jsem vyjekla i podruhé, když jsem uviděla tu mohutnou dopravní značku, která se mi nemilosrdně nasrala do cesty. Naštvaně jsem do ní kopla, ale toho jsem ihned litovala, když mě začal nepopsatelně moc bolet palec.

Ballerine » h.sKde žijí příběhy. Začni objevovat