Ballerine » h.s

5. /půjdem na to pomalu/

Jeho rty jemnem narážely na ty moje a já si to užívala. Jeho opatrné polibky nabraly na vášni, když zjistil že se neodtahuju. Skousnul mi spodní ret a já potichu zavzdychala. Ruce jsem položila na jeho hruď s úmyslem se od něj odstrčit, ale jakmile se jazykem problojoval k tomu mému ruce jsem vrátila zpět na jeho krk a zajela mu až do vlasů, za které jsem opatrně zatahala. Souhlasně zamručel a já se do polibku usmála.

"Harry to vážně stačí, nech toho." odtáhla jsem se od něj a on pomalu začal otevírat oči. Zabodl do mě svůj pohled a já se ošila. Zimou, je mi tady zima. V každém baletním, ale i tanečím studiu jsou dřevěné parkety, které to teplo moc neudrží a proto tu každý spoléhá na své oblečení. No a já si sem vzala obyčejný dres a piškoty. Budu určitě nemocná už teď se tu klepu zimou.

"Je ti zima Car?" zeptal se svým chraplákem a já se zmohla jen přikývnutí. On se jen pousmál a svými velkými dlaněmi oblapil mé tělo a přitáhl si ho blíž k sobě do obejtí. Já jsem se k němu jen více přitulila, protože ruce za jeho krkem jsem už měla. Přivřela jsem oči a vnímala jen jeho tělesné teplo, které z něho vyzařovalo.

"Neříkám že se mi to nelíbí, ale vypadá to divně." Promluvila jsem po chvíli do ticha, kterel nebylo vůbec trapné, jako ty které mezi sebou míváme. Poukazovala jsem na to, že kdyby nás teď takhle někdo viděl, asi by si myslel jak zamilovaný pár jsme.

"Taky se mi to líbí a na ostatní kašlu, ať si myslí co chcou." Zavrčel a já se jen potichu zachichotala. Je tak roztomilý. Bože Carol, nad čím to tu přemýšlíš? Kdo ví o co mu jde.

"Už by si mi mohl říct proč si sem za mnou přišel." Řekla jsem rázně a odtáhla se od něj. On jen svraštil obočí a sledoval mě jak se snažím si z něj sesednout na lavičku vedle něj. Samozřejmě že mi to trvalo 150 let, ale dokázala jsem to. Narovnala jsem se v záddech a podívala se na něj, čekajíc na jeho odpověď, která mě dost zajímala.

"Přišel jsem sem za tebou kvůli tomu co se stalo na školním nádvoří. Nechci, aby sis o mě myslela něco špatnýho. To co jsem řekl byla jen sranda. Nemyslel jsem to vážně." povzdychl si a rukou si prohrábl vlasy.

"Ale já jo. Já jsem to myslela smrtelně vážně Harry." zvýšila jsem nepatrně hlas a on se na mě naštvaně podíval. Přejel si jazykem po rtech a opět se ke mě skláněl s úmyslem mě políbit.

"Přestaň. Přestaň mě furt líbat, jakoby si na to měl právo. Snad si nemyslíš že mě něčím takovým obměkčíš. Už nikdy, už nikdy to nedělej." vřískla jsem a posunula se od něj dál.

"Carol ale-" chtěl něco říct, ale jal ho nenechala. Nehodlám tady poslouchat nějaký kecy. "Žádná Carol, pro tebe jsem Caroline. Tak mi říkají jen mí přátelé a vypadni." přerušila jsem ho a on se zvedl z lavičky aniž by něco řekl. Došel šouravým krokem ke dveřím a u nich se na mě otočil.

"Jak se dostaneš domů?" zeptal se bez jakýchkoli emocí v hlase. Jen si mě chladně přeměřil a já pokrčila rameny.

"Asi se budu plazit." řekla jsem automaticky první hovadinu která mě napadla a oba jsme se to u toho zasmáli. No a už znovu tu bylo to trapné ticho. Jak já to nesnáším.

"Tak se převleč a já na tebe počkám na chodbě. Odvezu tě." Prohodil jen tak a odešel z šatny na chodbu aniž by si počkal na moji odpověď. Ignorant jeden kudrnatej.

"No jasně, nebudu skákat tak, jak on si píská." Zamrmlala jsem si pod nos a zapla si knoflík u kraťasů. Přes hlavu jsem si přetáhla tričko a poupravila si svůj culík. Do kabele jsem si hodila všechno své oblečení z mého dnešního odreagovacího tréninku a zamčela si ji ve skříňce, kterou mám v šatně.