Na Hromnice o boha více (#1 Loki & Sigyn) /CZ/ ✔

Kde jsme to skončili?

*Tór*

Přetočil se neklidně na záda a zíral do stropu zahaleného do brzké ranní tmy. V tichu ubikace na Shield Toweru neustále přemýšlel nad tím, co mu ukázal ten lidský tvor, Nick Fury. Myšlení mu nikdy moc nešlo, měl raději akci a adrenalin v krvi. Tórovy svaly byly už zcela zahojené a odpočinuté po boji s Chitauri. Mozek mu na druhou stranu pod tíhou náhlých myšlenek hořel.

Nemohl se chlubit tím, že by svého bratra znal natolik dobře, aby si o jeho činech dokázal vytvořit smysluplný obrázek. A to byl ten důvod, proč ho bolela hlava. Tak snad poprvé ne z přemíry vína a piva. Matka by jistě pochopila Lokiho činy. Jo, Frigga znala jeho bratra ze všech na Ásgardu nejlíp. Jistě by našla skrytou příčinu toho, proč v jednu chvíli tu zraněnou dívku osočil a nechal na pospas náruči smrti. A v druhé jí zajistil pomoc.

-----(flashback)-----

Obrovskou místnost osvětlenou stropnicemi vyplňovaly řady a řady železných stolů s lavicemi. Osamocený Tór se opíral loktem o kov stolu zašitého v rohu jídelny, jenž pod jeho pokožkou zteplal. Odsunul s lžící v dlani další talíř plný drobků a přitáhl si poslední porci lidského jídla. Jane žemlovku nesnášela, ale Tór si tu pochoutku natolik oblíbil, že se zemlbábou uprostřed noci cpal, i když mu lezla ušima.

Stark, Kapitán Amerika i ten lukostřelec odešli za svým, jakmile slunce pohltil horizont. Banner a ta silná žena, které říkají Nataša, leželi v lidských léčitelských komnatách. A bůh hromu? Ten dokázal myslet jen na to, že se za několik hodin vrací zpátky domů, na Ásgard. S Lokim.

Netušil, jak zareaguje matka, až zjistí, že Loki žije. A až se dozví, co jeden z jejích milovaných synů provedl tentokrát. Cenil si Friggy ještě více, když se dozvěděl o bratrově původu. Ne, že by si ji nikdy necenil, ale až po otcově vyhoštění na Midgard pochopil, jaký hlupák byl. Odpustil bratrovi jeho počínání, když se dostal na ásgardský trůn. Ačkoliv pravda, chtěl ho zabít... Ale teď konečně věděl, co k tomu Lokiho vedlo. Sám mu řekl, že se mu chtěl pouze vyrovnat. Ale co ho vedlo k tomu, aby napadl jeho milovaný Midgard? To netušil.

Najednou se prostorem haly v Shield Toweru nesl, krom cinkaní lžíce o talíř, zvuk kroků.

„Pane," ozval se agent, jakmile došel k Tórovi. „Fury Vás volá do vězeňské sekce."

Ani nestačil polknout, když vyslovil jediné slovo, které mu přišlo na jazyk: „Loki."

Bez rozmyslu popadl své mocné kladivo Mjölnir a rozběhl se k výtahu. Míjel se na prahu výtahových dveřích s léčiteli v bílých pláštích, kteří odnášeli bezvládné tělo lidské dívky. Nedbal toho a došel k Furymu, za nímž se zavřely vězeňské dveře.

„Tóre."

„Stalo se něco? Udělal Loki něco?" stiskl křečovitě topůrko kladiva.

Fury jen zamyšleně nakrčil čelo. „Pojďte se mnou."

Posunkem ruky ho navedl do místnosti plné kouzelných beden, kterým říkali počítače. „Chci, abyste se na něco podíval. Zajímá mě Váš názor. Pusťte to," rozkázal muži a ten na pokyn velitele zprovoznil obrázky z Lokiho cely.