Seděla na sedadle spolujezdce a povídala si s řidičem. Za volantem seděl Aaron. V záplavě slov, se auto vyřítilo ze silnice a obmotalo se okolo stromu. Běžel k němu a snažil se jí vyprostit, ale nešlo to. Nevzdával se. Po několila minutách ji položil na trávu, ale... bylo už pozdě. Už jí nemohl pomoc. Ležela tam a oči, které ztratily veškerý život se na něj dívaly. Rozplakal se. Nikdy si neodpustí, že ji nechal jít. Od malička byli spolu a teď? Už nikdy neuslyší, jak se smála, jak mu nadávala, když na něj byla naštvaná, jak si zpívala, když se nudila.
Když přišel Aaron, už s ním nebývala tak často, ale když potřeboval, byla tu pro něj.
Za dva týdny si s ním a jeho skupinou měla zazpívat. Měla jet s Nickym za babičkami. Měla... Už ale nic něudělá.
Nenáviděl se za to.
"Lizzie," řekl uplakaně a pohladil jo po bledé chladné tváři.
Vzbudil se celý spocený se strachem v očích.
Už zase! Nenáviděl tento sen, ale pořád se mu vracel. Noční můra, která nikdy nezmizí.
Na polštáři, vedle jeho hlavy, se pohnulo klubíčko a zvedla se Crow. Přelezl si na jeho břicho a opět usnul.
Začal ho hladit a přemýšlel, jestli je dobrý nápad, ještě spát. Co když se zase objeví?
"Nicholasi! Kde mám batoh?" křičela z pokoje dívka. Ozývaly se rány jako když někdo probourává zeď.
"Nevím. Mám svůj," odpověděl mladík z vedlejšího pokoje.
"Elizabeth, máš tu návštěvu," zvolala na ni mamka z přízemí.
"Jestli je to Aaron, tak ať počká a jestli je to Andy, neví, kde mám bágl?" zakřičela Eliz z pokoje, ale rány neustávaly.
"Ve skříni pod botama," odpověděl vysoký černovlasý mladík, který právě přišel ze zahrady.
"Ahoj," pozdravila ho její mamka.
"Čau, Steph, Ben se chce zeptat, jestli pojedeš do toho Manchesteru," usmál se a objal ji.
"Příští týden," přikývla Stephanie.
"Vy jste tu oba?" zastavila se Eliz v půlce schodů.
"Já už jsem na odchodu. Zjistil jsem, co jsem potřeboval. Čau," mávl rukou a zamířil na zahradu, kudy přišel.
"Čau," zvolala na něj Eliz.
"Počkej," otočil se na ni a z kapsy mikiny vyndal CD.
"Všechno nejlepší, Lizzie" Zmizel.
"Díky," odpověděla Elizabeth do prázdna. Podívala se na obal, na kterém byla černočervená mašlička. Asking Alexandria.
"Půjdeme?" zajímal se Aaron, který tam celou dobu jen stál.
"Pa, mami," věnovala jí polibek na tvář. "Kdyby se taťka ptal, tak to okno v garáži rozbil Nicky." Zmizela jako před chvílí Andy.
„Kam mě máš v plánu vzít?“ zajímala se Eliz a kráčela vedle svého přítele ruku v ruce.
„Nech se překvapit,“ usmál se blonďák.
„OK,“ kývla s úsměvem od ucha k uchu. S Aaronem jí bylo krásně. Chtěla s ním oslavit svoje narozeniny, ale zítra jede s bráchou za babičkou do Abbeydale a vracejí se až patnáctého, tak to musí oslavit dnes.
ČTEŠ
What can I say? Oh, fuck!
ФанфикDcera Nathana Sykese, britského popového zpěváka, a jeho manželky Stephanie, už od mala miluje tvrdou hudbu a vyrůstá nedaleko Andyho Biersacka, kterému v pěti zemřela matka, otec o něj nestál a dostal se za svým strýcem, žijícím v Londýně. Příběh v...