What can I say? Oh, fuck!

Surprise

Klub se zaplňoval lidmi. Mladými lidmi. Většinou dívkami přibližně od dvanácti do pětadvaceti. Sem tam se objevili i starší a v prvních řadách stála i menší brunetka, jíž na tváři hrál nedočkavý úsměv.

V zákulisí se zatím připravovali vstoupit na jeviště.

Všichni na sobě měli černé kožené kalhoty a bundy ze stejného materiálu. Až na dívku. Ta měla místo budny černý korzet.

„Kde je ten lak?“ vyjekl Jinxx a převracel vše vzhůru nohama.

„U zrcadla,“ odvětila mu Eliz a otočila se k židli, na které obkročmo seděl Andy. Vzala líčidla a udělala krok k němu.

Od jeho odchodu z jejího pokoje spolu nemluvili. Neviděli se, nepsali si. Nic. 

„Zavři oči,“ přikázala úsečně.

Udělal tak. Nechtěl se s ní hádat. Vlastně ani nevěděl, co ho ten večer přimělo to udělat. 

Nanesla mu hodně světlý make-up, jako ostatním. Potom výrazné oční stíny a pod očima čáru od spánku přes nos k druhému spánku. Na chvilku se oddálila, aby si prohlédla svůj výtvor.

Otevřel oči, které se v záplavě černé zdáli být ještě světlejší než kdy před tím.

Sklonila se k němu a chvíli se mu dívala do očí. Potom vytáhla tužku na oči a z koutku úst až dozadu na tvář vedla čáru, na které pak dělala stehy.

„Můžeš jít,“ řekla a všechny věci odnesla na stolek k zrcadlu.

„Elizabeth,“ vykřikl CC a pěvně ji objal, až měla pocit, že jí rozmačká plíce. „Co potom děláš?“ zajímal se s ďábelským úsměvem a pustil ji, když začala z posledních sil lapat po dechu. „Chtěl jsem ti říct, že jsem žádnou limču nenašel, ale místo toho jsem koupil Jacka.“

„Nebude pít,“ prošel okolo nich Andy. Už mířil na stage.

„Co mu najednou tak vadí na tom, že budeš oslavovat?“ zarazil se CC a sledoval Andyho záda.

„To nic,“ vykouzlila Eliz úsměv a poplácala CCho po rameni.

„A nyní mi dovolte na jevišti přivítat skupinu, kvůli které tu dnes jste,“ ozývalo se z pódia. „A tady jsou. Black Veil Brides.“

Všech pět kluků vběhlo před své fanoušky, kteří se okamžitě rozkřičeli a rozpískali štěstím.

„Hned na začátek vám řeknu, že pro vás máme milé překvapení. Někdy v průběhu dnešního koncertu se zde objeví náš host. A teď první písnička,“ povídal Andy do mikrofonu.

Po pěti písničkách, jak se domluvili, začal Andy opět mluvit.

„Prosím přivítejte mojí nejlepší kamarádku a jednu z našich věrných fanynek Elizabeth Sykesovou.“

Vyšla za nimi na jeviště. „Čau,“ zvedla ruku. V druhé nervózně svírala mikrofon.

Dav pod ní se rozezvučel.

„Neboj,“ šeptl jí do ucha vedle stojící Ashley.

„Já se nebojím. Jen mám strach,“ stočila k němu pohled, ale hned se zase zadívala na dav.

„Můžeme?“ zajímal se Andy a když mu to odkývala dal povel klukům, aby začali hrát.

Její mamka za ní šla do zákulisí, aby jí řekla, jak úžasná byla. Byla na ní pyšná. A taky si nemohla nevšimnout, že mezi ní a Andym něco je. Něco se mezi nimi stalo a Stephanie byla velmi zvědavá. Eliz jí několikrát zopakovala, že se nic neděje. Potom se s ní Steph rozloučila a připomněla jí, že se nesmí vrátit déle jak ve dvě ráno, ale tátovi ani muk.