Zastavili v půli cesty na benzinové stanici. Nejeli natankovat. Zajeli na volné parkovací místo a Andy se vydal dovnitř. Po chvíli se vrátil, ale zůstal stát venku. Z nově koupené krabičky Marlboro vytáhl jednu cigaretu a zapálil ji.
Přemýšlel, jestli jí bude vůbec zajímat, že pojede pryč. Stejně už spolu netráví tolik času jako kdysi. Teď má toho svého Aarona a na něj nemá čas.
A to, že ho vytáhla s sebou do Abbeydale, bylo jen proto, že její babička o Aaronovi neví. Jinak by za ním nepřišla. Už se u něj neobjevila dva týdny. Občas se někde potkali, ale prostě nic. Zdálo se mu, že ji ztrácí. Ale to nechtěl! Měl ji rád. Byla součást jeho života.
„Ahoj,“ stála před ním a andělsky se usmívala.
„Co chceš?“ otázal se okamžitě. Měl ji prokouknutou. Vždycky věděl, jak se chová, když něco chce nebo něco provedla.
„Já jsem tu taky,“ dala o sobě vědět zamáváním mu rukou před obličejem.
„Budu mít průser,“ oznámil Andy.
„Nikdo se to nedozví. Jen práska.“
„Co za to? Hele, já si je koupil za těžký prachy,“ začal obchodovat.
„Dostal si krabici na kočku,“ založila si ruce v bok.
„Já jí s sebou nebral,“ obořil se.
„Tak co třeba tričko s Pierce? Vrátím ti ho.“
„Nechci. Klidně si ho nech. Mě nechybí.“
„Koupím ti zmrzlinu,“ promluvila na něj jako na dítě.
Musel se zasmát. Potom si dlouze potáhl a zbytek cigarety jí věnoval.
„Díky,“ vypískla a dala mu pusu na tvář.
„Ne, že to řekneš. Jinak nás zabijou oba,“ usmál se. Jenže to byl smutný úsměv. Ten úsměv, kterým se snažíte zamaskovat, že vás něco trápí.
Jeho trápí to, že jí nedokáže říct ne. Trápí ho to, že neví, jak se bude cítit, až zjistí, že odletěl. Trápí ho toho tolik, ale vždy se jedná o Eliz.
„Neboj,“ mávla rukou a pokuřovala si opřená o jeho černé auto.
„Proč nejedeš s Aaronem?“ zajímal se Andy a sjel ji od hlavy až k patě. Měla na sobě bílé tílko a na něm červenou mikinu s výšivkou Falling in Reverse. Tmavé mini šortky a ty červené Converseky.
„Nemá čas,“ odvětila a podívala se na něj. Nestačilo mu to. „Jede s kamarády na nějaký festival. Nevím kam,“ rozvedla to Eliz.
„Aha,“ vypravil ze sebe Andy. Nevěděl, proč by chtěl dát přednost kamarádům, před takovou prima holkou, jakou Eliz je. Radši by jel s ní za její babičkou než na festival. I kdyby tam byly, bůh ví, jak slavné skupiny.
„Babička se na tebe loni ptala. Chtěla vědět, co děláš. A takový ty otázky. Tak jsem jí řekla, že se s kluky snažíš proslavit a tancuješ u tyče. Měl jsi vidět ten její výraz,“ zasmála se Eliz.
„To jako fakt?!“ vyjekl Andy.
„Ne, dělám si srandu,“ usmála se a zahodila nedopalek.
„Jen aby. Tak jedem,“ popohnal ji do auta a vydali se dál.
Na předzahrádce seděla starší paní se svojí dcerou a zetěm. Na trávníku si hrál klučina se svou malinkou sestřičkou.
ČTEŠ
What can I say? Oh, fuck!
FanfictionDcera Nathana Sykese, britského popového zpěváka, a jeho manželky Stephanie, už od mala miluje tvrdou hudbu a vyrůstá nedaleko Andyho Biersacka, kterému v pěti zemřela matka, otec o něj nestál a dostal se za svým strýcem, žijícím v Londýně. Příběh v...
