"Cože?" zeptala jsem se nervózně a o krok ucouvla, ale narazila jsem na postel. "Nemůžeš prostě přijít do mé chatky a zeptat se na něco takovýho, Christophere."
"Proč ne?" zeptal se. "Vždyť je to obyčejná otázka."
"Jsme sourozenci." připomněla jsem.
"Nevlastní," pokrčil rameny. "oba víme, že ať se budeme snažit jakkoliv nikdy nebudeme sourozenci, Lyro. Už od prvního momentu, kdy jsem tě uviděl jsem to věděl.."
"Ale Mickey-"
"Můj otec je kretén," skočil mi do řeči. "proč si myslíš, že nebývám už skoro doma? Protože nemůžu být v jeho blízkosti, abych mu něco neudělal. Ukazuju se tam hlavně kvůli tvé mámě a Minnie. A vždycky doufám, že potkám tebe-"
Přemýšlela jsem, kolikrát jsem na tenhle rozhovor čekala, když odešel. Každou noc jsem doufala, že se objeví u mých dveří a vysvětlí mi, proč tenkrát odešel. Řekne mi, že mě pořád miluje.
"Takže.. Miluješ mě pořád, Lyro?" zeptal se s nadějí v hlase. Díval se do mých oči ve kterých jsem viděla lásku, kterou mi dokazoval každý den.
"Samozřejmě, že ano," povzdechla jsem si. Bylo zbytečné lhát. "ale nedokážu ti odpustit dokud mi neřekneš co se na tom plese stalo... Proč ses rozhodl odejít."
"Lyro," prohrábl si vlasy. "ty víš, že nemůžu."
"Ale můžeš," došla jsem k němu a zapíchla prst do jeho hrudě. "řekni mi, co se stalo, jinak končím úplně, Christophere."
"Dobře," přikývl. "můžeme si o tom promluvit, ale večer? Až budeme mít víc času?"
"Klidně," souhlasila jsem. "ale už žádné lži. Prosím."
"Nikdy jsem ti nelhal, Lyro. Nikdy jsem nemiloval někoho tak moc jako tebe a proto jsem odešel. Možná to pochopíš, až ti to řeknu. Doufám."
"Lyro jsi-" Emily vešla do chatky a za ní jsem spatřila holky. "Omlouvám se. Rušíme?"
"Už jsem na odchodu." odpověděl Christopher a naposledy se na mě podíval. "uvidíme se za chvíli." když odešel, posadila jsem se na postel. Josie uložila Amber do postýlky a všechny se posadily naproti mě.
"Stalo se něco o čem bychom měli vědět?" zeptala se opatrně Zoe.
"Ne," zakroutila jsem hlavou. "jen mi slíbil, že mi to už konečně vysvětlí."
Odpolední program jsme zase vyhráli my. A konečně tady byl večer. S Christopherem jsem měla sraz u jezera na druhé straně. Nervózně jsem přecházela sem a tam. "Jsi tady." ozvalo se za mnou.
"Spíš jsem si říkala, jestli dorazíš ty." řekla jsem. "Zůstaneme tady nebo-?"
"Vzal jsem deku, abychom jsme se mohli posadit tady. Budeme tady mít aspoň klid." přikývla jsem a sledovala jak rozkládá deku na zem. Posadil se a já ho napodobila. Mezi námi byla mezera, ale stačilo trošku posunout ruku a dotknu se té jeho.
"Jsem připravená, Christophere. Můžeš začít mluvit." pobídla jsem ho.
"Dobře," přikývl. "ale dřív než začneš mluvit mě vyslechni. Ptát se můžeš až potom." počkal až přikývnu a pokračoval. "Začalo to ještě předtím plesem.. Po tvých narozeninách za mnou přišel můj otec a nabídl mi peníze na vysokou, abych se s tebou rozešel. Samozřejmě jsem to odmítl.. Stejně jsem jeho peníze nepotřeboval.. Některé jsem zdědil po mámě a jejich rodičích.. A navíc jsem získal stipendium, takže mi peníze byli k ničemu. Ale na tom plese za mnou přišla Brook- zjistil jsem, že její otec se velmi přátelí s děkanem na univerzitě kam jsem se hlásil. Byla domluvená s mým otcem... Řekla, že klidně zařídí, abych žádné stipendium nezískal. Ale to nebylo to nejhorší.. Bylo by mi to jedno, kdybych se tam nedostal.. Aspoň bych byl s tebou a všechno by se to vyřešilo. Ale její strýc pracuje v největším bulváru, který čte milion lidí na celém světě.. Chtěla zničit tebe a tvoji kariéru a to jsem nemohl dopustit- takže když mi dala na vybranou, vybral jsem si nebýt sobec a opustit tě a teď vidím, že to bylo dobré rozhodnutí. Podívej se na sebe- jsi slavná. "
"Myslíš že bych si vybrala slávu před tebou?" zeptala jsem se nevěřícně. "Vždycky bych si vybrala tebe... A nechal si zase další lidi, aby se rozhodli za nás. Měl si mi to říct.. Měli jste to vyřešit spolu." zvedla jsem se z deky a přešla ke břehu jezera. Cítila jsem jak se postavil za mě.
"Já vím," souhlasil. "teď už vím, že jsem ti to měl říct."položil mi ruku na rameno a pomalu mě otočil čelem k sobě." Ale miluju tě. To se nikdy nezměnilo a nikdy nezmění. "
