Ztracená kapka 2#

22 4 2
                                    

Poutal vás k sobě řetěz citů, jenže ona měla roztažená křídla a ty nohy vrostlé do země. Omezoval jsi její svobodu, nezávislost... Fantazii!

A tak řetěz přetrhla a odletěla. Nemůžeš jí to mít za zlé, že nehodlá mrhat životem ani talentem. Proto si také našla někoho, kdo poletí s ní.

A pokud létat neumí, nebude ji omezovat a držet pod zámkem, naopak. Podpoří ji. Ona chtěla poznávat svět, prolézt všechny kouty a zkoumat neznámé.

Jenže tys ji zavřel do klece a dovolil jí občasně proletět se po malém prostoru krabice, kterou znala nazpaměť. Doufám, že chápeš, že bylo nemyslitelné tohle snášet.

Ty bys ji utrápil.

On jí pomůže žít.

Kapky ztraceného časuKde žijí příběhy. Začni objevovat